JAHUŠUA HAMAŠIJAH V 5 KNIHÁCH MOŠE JOZUE ,SOUDCŮ A ŽALMECH
1 Moše
16
9JAH POSEL jí řekl: „Vrať se ke své paní a pokoř se pod její ruku.“10 JAH POSEL jí řekl: „Nesmírně rozmnožím tvé símě. Bude ho tolik, že nepůjde sečíst.“
11JAH POSEL jí řekl:
„Hle, jsi těhotná a porodíš syna.
Dáš mu jméno JIŠmael l, ELslyší,
neboť EL slyšel tvé trápení.
12Bude jak divoký hřebec:
on proti všem, všichni proti němu;
v neshodě se všemi bratry bude žít.“
13JAH , jenž k ní promluvil, pak nazvala „Ty jsi EL , který mne vidí!“ Řekla totiž: „Právě zde jsem pohlédla k Tomu, který mne vidí.“14A tak ta studna dostala jméno „Beer-lachai-roi, Studnice Živého, který mne vidí.“ Jak známo, leží mezi Kádešem a Beredem.
18
1JAH se pak Abrahamovi ukázal u háje Mamre, když seděl v poledním horku u vchodu do stanu.2Abraham pozvedl oči a hle, stáli před ním tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze stanového vchodu naproti. Poklonil se až k zemi3a řekl: „Pane můj, prokaž mi prosím laskavost a zastav se u svého služebníka!4Když dovolíš, nechám přinést trochu vody. Umyjete si nohy a odpočinete si pod stromem.5Přinesu kousek chleba a posilníte se, než půjdete dál. Přišli jste přece ke svému služebníkovi.“
„Udělej, jak jsi řekl,“ odpověděli.
6Abraham odspěchal do stanu za Sárou a řekl: „Rychle vezmi tři míry jemné mouky, zadělej těsto a upeč chleba!“7Odběhl ke stádu, vzal pěkné útlé tele a dal je služebníkovi, který je odspěchal připravit.8Potom vzal máslo, mléko a dobytče, které připravil, a položil to před ně. Sám pak stál u nich pod stromem, zatímco jedli.
9„Kde je tvá manželka Sára?“ zeptali se ho.
„Zde ve stanu,“ odpověděl.
10Na to host řekl: „Za rok touto dobou se k tobě jistě vrátím a hle, tvá manželka Sára bude mít syna!“
Sára však poslouchala vzadu u vchodu do stanu.11(Abraham i Sára už byli velmi staří a Sára už nebyla v plodném věku.)12Sára se v duchu zasmála: „Teď, když jsem sešlá stářím, mám zakusit rozkoš? Navíc, můj pán je stařec!“
13JAH se Abrahama zeptal: „Proč se Sára smála a říkala: ‚Copak ještě opravdu mohu rodit, když jsem tak stará?‘14Je snad pro JAH něco nemožné? V daný čas, za rok touto dobou, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna…….22Ti muži odtud pokračovali k Sodomě, ale Abraham ještě zůstal před JAH…………..33Tak dokončil JAH rozmluvu s Abrahamem a odešel. Také Abraham se vrátil domů.
19
1Večer dorazili ti dva andělé do Sodomy. Lot seděl v sodomské bráně, a jakmile je spatřil, vstal a šel jim naproti. Poklonil se tváří k zemi2a řekl: „Snažně prosím, páni moji, uchylte se do domu svého služebníka! Umyjete si nohy, přenocujete, a až ráno vstanete, vydáte se znovu na cestu.“
„To ne,“ odpověděli. „Přenocujeme na tomto prostranství.“
3Když však na ně velmi naléhal, uchýlili se k němu a vešli do jeho domu. Vystrojil jim tedy hostinu a napekl nekvašené chleby a oni jedli.4Ale než ulehli, obklíčili dům obyvatelé města, sodomští muži od mladíků až po starce, všechen lid ze všech stran.5„Kde jsou ti muži, co k tobě přišli na noc?“ volali na Lota. „Vyveď je k nám, ať si jich užijeme!“
6Lot k nim tedy vyšel do vchodu, zavřel za sebou dveře7a řekl: „Bratři moji, nedělejte prosím nic zlého!8Hle, mám dvě dcery, které ještě nepoznaly muže; vyvedu je k vám. Udělejte s nimi, co se vám zlíbí, jen nic nedělejte těm mužům – vešli přece pod ochranu mé střechy.“
9Oni však zvolali: „Uhni stranou! Tenhle přistěhovalec nám tu bude dělat soudce? Naložíme s tebou hůř než s nimi!“ Tehdy se na Lota prudce vrhli a chystali se vylomit dveře.
10Ti dva však vystrčili ruce, vtáhli Lota k sobě do domu a dveře zase zavřeli.11A ty muže u vchodu do domu, od nejmenších po největší, ranili slepotou, takže marně hledali vchod.
12Potom ti dva Lotovi řekli: „Koho tu ještě máš – zetě, syny, dcery? Kohokoli máš ve městě, odveď je odsud,13neboť toto místo zničíme. Jejich křik se před JAH tak rozmohl, že nás JAH poslal, abychom je zničili.“
14Lot tedy šel promluvit se svými zeti, kteří si měli brát jeho dcery: „Vstaňte a pojďte odsud pryč, neboť JAH toto město zničí!“ Jeho zeťové si však mysleli, že žertuje.
15Když začalo svítat, andělé na Lota naléhali: „Vstaň, vezmi svou ženu a své dvě dcery, které tu jsou, aby tě nesmetl trest tohoto města.“
16Když však otálel, vzali ho ti muži za ruku a také jeho ženu i obě dcery, neboť se nad ním JAH smiloval. Odvedli ho ven a teprve za městem ho propustili.17Když ho vedli ven, jeden z nich řekl: „Utíkej o život! Neohlížej se a nikde na této rovině se nezastavuj. Uteč do hor, abys nebyl smeten.“
18Lot jim ale řekl: „Prosím ne, Pane můj!19Jsi ke svému služebníku nesmírně laskav. Prokázal jsi mi veliké milosrdenství, když jsi mi zachránil život. Já však nebudu moci utéct do hor, a tak mne to neštěstí postihne a zemřu.20Pohleď prosím, tamto město je dost blízko, abych tam utekl, a je maličké. Nech mě prosím utéct do něj – vždyť je tak malé – a zůstanu naživu.“
21On (JAH ) odvětil: „Hle, i v této věci jsem tě vyslyšel; město, o němž jsi mluvil, nevydám zkáze.22Pospěš si! Uteč tam, neboť nebudu moci nic udělat, dokud tam nepřijdeš.“ (A proto se to město jmenuje Coar, Maličké.)
23Když Lot vešel do Coaru, vycházelo nad zemí slunce.24A JAH dštil na Sodomu a Gomoru síru a oheň; bylo to od JAH z nebe.25Ona města s celou okolní rovinou, se všemi obyvateli i se vším, co roste ze země, propadla zkáze.26Lotova žena se však ohlédla zpět a proměnila se v solný sloup.
21:
14 Abraham vstal časně ráno, vzal chléb a měch s vodou, naložil to Hagar na záda a poslal ji i s dítětem pryč. Odešla tedy a bloudila Beeršebskou pouští.
15Když jí voda v měchu došla, složila dítě pod jedním keřem16a šla si sednout naproti, co by lukem dostřelil, neboť si řekla: „Nemohu se dívat, jak dítě umírá.“ Usedla naproti a dala se do pláče.
17JAH uslyšel chlapcův hlas a JAH POSEL zavolal na Hagar z nebe: „Co je ti, Hagar? Neboj se, neboť Bůh uslyšel chlapcův hlas tam, kde je.18Vstaň, vezmi chlapce a postarej se o něj, protože z něj učiním veliký národ.“
19Tehdy jí JAH otevřel oči a uviděla pramen vody
22
1Po nějaké době se JAH rozhodl Abrahama vyzkoušet. Zavolal: „Abrahame!“
„Zde jsem,“ odpověděl.
2Bůh řekl: „Vezmi svého syna, svého jediného, svého milovaného Izáka, a jdi do země Moria. Tam ho obětuj jako zápalnou oběť na hoře, kterou ti určím…………..11Vtom na něj z nebe zavolal JAH POSEL : „Abrahame! Abrahame!“
„Zde jsem,“ odpověděl.12„Nevztahuj ruku na chlapce!“ řekl on. „Nic mu nedělej! Už jsem poznal, že jsi bohabojný – vždyť jsi kvůli mně neušetřil svého syna, svého jediného.“!!!!!
32
24Vzal je a převedl je přes potok; převedl všechno, co měl.25Tehdy Jákob zůstal sám.
Někdo s ním ale zápasil(POSEL), až dokud nezačalo svítat.26Když viděl, že ho nepřemůže, udeřil ho do kyčelního kloubu, takže se Jákobovi při tom zápasu vymkl kyčel.27Tehdy řekl: „Pusť mě, začíná svítat!“
„Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš!“ odpověděl Jákob.
28„Jak se jmenuješ?“ zeptal se ho.
„Jákob,“ odpověděl.
29Na to mu řekl: „Tvé jméno už nebude znít Jákob, ale Izrael, Boží bojovník, neboť jsi zápasil s Bohem i s lidmi a zvítězil jsi!“
30Jákob ho žádal: „Pověz mi prosím své jméno.“
On však odpověděl: „Proč se mě ptáš na jméno?“ A požehnal mu tam.
31Jákob pak to místo nazval Penuel, JAH tvář, neboť řekl: „Viděl jsem JAH tváří v tvář a byl jsem zachráněn!“
35
1Potom JAH Jákobovi řekl: „Vstaň a vydej se vzhůru do Bet-elu. Bydli tam a postav tam oltář Bohu, jenž se ti ukázal, když jsi utíkal před svým bratrem Ezauem.“
9Jákobovi se na jeho cestě z Padan-aramu znovu ukázal EL a požehnal mu.10el mu řekl: „Jmenuješ se Jákob; tvé jméno však už nebude znít Jákob, ale budeš se jmenovat Izrael.“ A tak se mu říká Izrael.
11EL mu řekl: „Já jsem el šadaj . Ploď se a množ se, a bude z tebe národ, dokonce svazek národů; i králové vyjdou z tvých beder.12Zem, kterou jsem dal Abrahamovi aJicchakovi i, dám tobě; i tvému budoucímu semeni dám tuto zem.“13Na místě, kde k němu mluvil, se pak od něj JAH vznesl.
48
15A takto Josefovi požehnal:
„Bůh, před jehož tváří chodili
mí otcové Abraham a Izák,
EL , jenž byl mým pastýřem
po celý můj život až po dnešní den,
16POSEL , jenž mě ze všeho zlého vykoupil,
nechť požehná těmto chlapcům.
Nechť mé jméno díky nim dál zní,
tak jako jméno mých otců Abrahama a Izáka,
a nechť se na zemi jak potěr rozmnoží!“
2 Moše
3:2Vtom se mu v ohnivém plameni z prostředku keře ukázalJAH POSEL . Moše se podíval a hle, keř planul ohněm, ale nebyl stravován.3Řekl si tedy: „Musím tam přece jít, abych viděl tu velikou podívanou – jak to, že ten keř neshoří!“
4Když JAH viděl, že se Moše přichází podívat, zavolal na něj Bůh z prostředku keře: „Mojžíši! Mojžíši!“
„Zde jsem,“ odpověděl Moše 5Na to mu řekl: „Nepřibližuj se! Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svatá půda.“6Potom řekl: „Já jsem El tvého otce, EL Abrahamův, EL Izákův a EL Jákobův.“ Moše si ihned zakryl tvář, neboť se bál pohlédnout na Boha.
7JAH pokračoval: „Zřetelně jsem viděl trápení svého lidu v Miicrajim , slyšel jsem i jejich naříkání na jejich biřice. Ano, znám jejich bolesti.8Proto jsem sestoupil, abych je vytrhl z ruky micrijců a abych je z té země vyvedl do země dobré a prostranné, do země oplývající mlékem a medem – do bydliště Kananejců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců.9Hle, nářek synů Izraele dolehl ke mně; viděl jsem také útisk, jakým je micrajim utiskují.10Nyní tedy pojď, pošlu tě k faraonovi a ty vyvedeš můj lid, syny Izraele, z micrajim !“
11moše JAH namítl: „Kdo jsem já, abych šel k faraonovi a vyvedl syny jisraele z MICRAJIM?“
12„Já budu s tebou!“ odpověděl JAH. „A toto ti bude znamením, že jsem tě poslal já: až vyvedeš lid z Micrajim, budete sloužit el na této hoře.“
13Moše ale pokračoval: „Hle, přijdu k synům jisraele a řeknu jim: ‚Poslal mě k vám EL vašich otců.‘ Co jim odpovím, když se mě zeptají: ‚Jaké má jméno?‘“
14Tehdy JAH Moše řekl: „Ehje ašer Ehje .“ A dodal: „Takto promluvíš k synům Izraele: ‚Poslal mě k vám Ehje
15JAH ještě Mošei řekl: „Takto promluvíš k synům Izraele: ‚Poslal mě k vám JAH ,el vašich otců –EL Avraham Jicchak Jaakov .To je navěky mé jméno a tak budu připomínán po všechna pokolení.
23
20„Hle, posílám před tebou POSLA , aby tě opatroval na cestě a přivedl tě na místo, které jsem připravil.21!!!!!!!Měj ho ve vážnosti a poslouchej ho, nepopouzej ho. Neodpustí totiž vaše provinění – vždyť v něm přebývá mé jméno!!!!!!!!22Budeš-li jej však opravdu poslouchat a činit vše, co říkám, budu nepřítelem tvých nepřátel a protivníkem tvých protivníků.
23Můj anděl půjde před tebou a přivede tě k Emorejcům, Chetejcům, Perizejcům, Kananejcům, Hivejcům a Jebusejcům. Až je vyhladím,24nebudeš se klanět jejich bohům, sloužit jim ani se chovat podle jejich zvyklostí, ale naprosto je zničíš a jejich posvátné sloupy roztříštíš na kusy.25Budete sloužit JAH, svému Bohu, a on požehná tvému chlebu i tvé vodě
24:
9 Moše , Áron, Nádab, Abihu a sedmdesát izraelských stařešinů pak vystoupilo na horu10a spatřili Boha Izraele. Pod jeho nohama bylo něco jako safírové dláždění, jasné jako samo nebe11Nevztáhl však ruku na přední ze synů Izraele, ačkoli zahlédli EL. Potom jedli a pili.12JAH(UŠUA) Moše řekl: „Vystup ke mně na horu a zůstaň tam. Dám ti kamenné desky – zákon a přikázání – které jsem napsal k jejich vyučování.“
32:
34Nyní však jdi a veď lid, kam jsem ti řekl. Hle, můj POSEL půjde před tebou. Až však přijde den zúčtování, potrestám je za jejich hřích.“
33
2Pošlu před tebou svého POSLA a vyženu Kananejce, Emorejce, Chetejce, Perizejce, Hivejce i Jebusejce
4 Moše
22V noci pak JAH přišel k Balaámovi a řekl mu: „Když tě ti muži přišli pozvat, vstaň a jdi s nimi. Dělej však jen to, co ti řeknu.“
21Balaám tedy ráno vstal, osedlal svou oslici a odjel s moábskými hodnostáři.22JAH ale kvůli jeho odjezdu vzplanul hněvem a JAH POSEL vyšel proti němu, aby mu zahradil cestu. Balaám zatím jel na své oslici spolu se dvěma svými služebníky.23Když oslice spatřila JAH POSLA stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, uhnula z cesty a šla polem. Balaám tedy oslici bil, aby ji zavedl zpět na cestu.
24 JAH POSEL se pak postavil na pěšinu mezi vinicemi, z obou stran lemovanou zídkami.25Když oslice spatřila JAH POSLA , otřela se o zeď, takže otřela o zeď také Balaámovu nohu. Bil ji tedy znovu.
26 JAH POSEL pak popošel a postavil se do soutěsky, kde nebyla možnost uhnout vpravo ani vlevo.27Když oslice spatřila JAH POSLA, lehla si pod Balaámem. Tehdy Balaám vybuchl hněvem a bil oslici holí.28Vtom JAH rozvázal oslici jazyk. Řekla Balaámovi: „Co jsem ti udělala, že mě už potřetí biješ?“
29Balaám oslici odpověděl: „Děláš si ze mě blázny! Mít po ruce meč, už bych tě zabil!“
30Oslice mu řekla: „Nejsem snad tvá oslice? Jezdil jsi na mně odjakživa až dodnes. Mám snad ve zvyku chovat se k tobě takhle?“
Odpověděl: „Ne.“
31Vtom JAH Balaámovi odkryl oči. Když spatřil JAH POSLA stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, poklonil se a padl na tvář.
32JAH POSEL mu řekl: „Proč jsi už třikrát zbil svou oslici? Hle, to já jsem ti zahradil cestu, neboť se mi vůbec nelíbí.33Oslice mě spatřila a už třikrát přede mnou uhnula. Kdyby mi neuhnula, už bych tě zabil, ale ji bych nechal žít!“
34Balaám JAH POSLU odpověděl: „Zhřešil jsem! Nevěděl jsem, že ses mi postavil do cesty. Pokud se ti ta věc nelíbí, vrátím se domů.“
35 JAH POSEL Balaámovi řekl: „Jdi s těmi muži; mluv ale jen to, co ti řeknu.“ Balaám tedy jel s Balákovými hodnostáři dál.
36Když Balák uslyšel, že Balaám přichází, vyšel mu vstříc k Ír Moábskému na samém kraji arnonské hranice.37Balák uvítal Balaáma slovy: „Cožpak jsem ti neposílal pozvání? Proč jsi ke mně nešel? Že bych tě neuměl náležitě poctít?“
38Balaám Balákovi odpověděl: „Hle, přišel jsem k tobě. Nicméně, nebudu moci říkat jen tak něco. Řeknu jen to, co mi do úst vloží JAH.“
Jozue –jehošua
5
13Jednou, když byl Jozue poblíž Jericha, pozvedl oči a hle – kdosi před ním stojí s vytaseným mečem v ruce! Jozue šel k němu a oslovil ho: „Patříš k nám, nebo k našim nepřátelům?“
14„Nikoli,“ odpověděl on. „Já jsem vůdce JAH vojska. Teď jsem tu.“
Jozue padl tváří k zemi a poklonil se. „Jaké příkazy má můj pán pro svého služebníka?“ zeptal se.
15Vůdce JAH vojska na to Jozuovi řekl: „Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svaté.“ A Jozue to udělal.= 2 moše 3:55Na to mu řekl posel : „Nepřibližuj se! Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svatá půda.“
Soudcu
6
JAH POSEL přišel a posadil se pod dubem v Ofře, patřící Joašovi Abiezerskému. Jeho syn Gedeon právě mlátil pšenici – ve vinném lisu, aby si toho Midiánci nevšimli.12JAH POSEL se mu ukázal a řekl mu: „JAH s tebou, udatný hrdino!“
13Gedeon mu odpověděl: „Promiň, pane, ale jestli je JAH s námi, proč nás tohle všechno potkalo? Kde jsou všechny ty jeho divy, o kterých nám vyprávěli naši otcové? Prý: ‚JAH nás přece vyvedl zmicrajim – jenže teď nás JAH opustil a nechal nás v hrsti Midiánců!“
14Tu se k němu JAH obrátil a pravil: „Jdi v této své síle a zachráníš Izrael z hrsti Midiánců. Já sám tě přece posílám!“
15On však namítl: „Promiň, Pane, ale jak mám zachránit Izrael? Můj rod je v Manasesovi nejubožejší a já sám jsem v rodném domě poslední.“ Ano, ale já budu s tebou, takže pobiješ Midiánce až do posledního,“ řekl mu na to JAH ……20JAH POSEL mu řekl: „Vezmi maso a chleby a polož je zde na skálu. Vývar vylij.“ A když to Gedeon udělal,21 JAH POSEL zvedl hůl, kterou měl v ruce, a dotkl se jejím koncem masa a chlebů. Ze skály vyšlehl oheň a maso i chleby pohltil. Mezitím se mu JAH POSEL ztratil z očí.
22Když si Gedeon uvědomil, že to byl JAH POSEL , vykřikl: „Ach, Pane můj,JAH! Vždyť já jsem tváří v tvář uviděl JAH !“
23„Buď klidný,“ řekl mu JAH. „Neboj se, nezemřeš.“
24Gedeon tam proto postavil JAH oltář a nazval jej „JAH ze šalom „Ten oltář je v abiezerské Ofře až dodnes.
13
Té ženě se ukázal JAH POSEL a řekl jí: „Hle, byla jsi neplodná a bezdětná, ale počneš a porodíš syna.4Proto teď dávej pozor, abys nepila víno ani pivo a nejedla nic nečistého.5Hle, počneš a porodíš syna. Jeho hlavy se nesmí dotknout břitva, protože bude už od matčina lůna zasvěcen JAH JAKO NAZÍR. On začne zachraňovat Jisrael z rukou Pelištejců……JAH Manoacha vyslyšel a Boží POSEL jeho ženu znovu navštívil, když byla na poli. Její muž Manoach s ní právě nebyl,10a tak se dala rychle do běhu, aby mu to oznámila. „Honem,“ řekla mu, „ukázal se mi ten muž, který mě předtím navštívil!“
11Manoach vstal a šel za svou ženou. Když došel k onomu muži, zeptal se ho: „Ty jsi ten muž, který mluvil s mou ženou?“
„Ano,“ odpověděl.
12Manoach mu řekl: „Až dojde na tvá slova, jak se máme ohledně toho chlapce zařídit? Jak s ním máme nakládat?“
13JAH POSEL Manoachovi odpověděl: „Ať se tvá žena zdržuje všeho, o čem jsem jí řekl:14Ať neokusí nic pocházejícího z vinné révy, ať nepije víno ani pivo a ať nejí nic nečistého. Ať dodržuje všechno, co jsem jí přikázal.“
15Manoach na to JAH POSLOVI řekl: „Prosím, rádi bychom tě tu zdrželi a připravili kůzle.“
16JAH POSEL Manoachovi odpověděl: „I kdybys mě tu zdržel, nejedl bych tvé jídlo. Chceš-li ale připravit zápalnou oběť, obětuj ji JAH .“ (Manoach totiž stále nevěděl, že je to JAH POSEL .)
17Tehdy se Manoach JAH POSLA zeptal: „Jaké máš jméno? Rádi bychom tě poctili, až dojde na tvá slova.“
18JAH POSEL však opáčil: „Proč se mě ptáš na jméno? Je podivuhodné!“
19Manoach tedy vzal kůzle a moučnou oběť a obětoval to na skále JAH. Tu se před zraky Manoacha a jeho ženy stala podivuhodná věc:20Když se z oltáře vznesl k nebi plamen, vznesl se v tom plameni i JAH POSEL , přímo před zraky Manoacha a jeho ženy. Ti ihned padli tváří k zemi.21Manoach ani jeho žena pak už JAH POSLA neviděli. Tehdy si Manoach uvědomil, že to byl JAH POSEL .
22„Určitě zemřeme!“ řekl své ženě. „Vždyť jsme viděli JAH !“
Žalmy
2:2Králové světa povstali,
vládcové strojí spiknutíproti JAH a JEHO POMAZANÉmu –MAŠIJAH
2:7„Já sám jsem ustanovil svého krále
na Sionu – své svaté hoře!“7Povím, co prohlásil JAH .
Řekl mi: „Jsi můj syn,
já jsem ode dneška Otcem tvým!
8
Když vidím tvá nebesa, dílo prstů tvých,měsíc a hvězdy, kterés tam umístil –5co je člověk, ptám se, že na něj pamatuješ,co je lidský tvor, že o něj pečuješ?Jen na chvíli jsi ho omezil ,že není roven andělům, a ctí jsi korunoval jej,7nad dílem svých rukou jsi mu vládu svěřil,
k jeho nohám jsi složil vše.8Ovce a kozy, všechen dobyteki všechnu polní zvěř,9ptáky na obloze i mořské ryby,vše, co putuje napříč oceány.10 JAH ,Pane náš,
všude na zemi slavné jméno máš!
16
8 JAH vidím před sebou napořád,
je po mé pravici, nezakolísám.
9Mé srdce je šťastné, můj jazyk zpívá,
také mé tělo v bezpečí odpočívá.
10Nenecháš v hrobě duši mou,
nevydáš jámě svého věrného!
11Stezku života jsi mi ukázal,
ve tvé přítomnosti je plnost radosti,
nekonečné blaho je po tvé pravici!
22
16Patro mám suché jako střep,
jazyk mi přilnul k čelistem,
do prachu smrti srazils mě!17Smečka psů se na mě sbíhá,
obstupují mě zlosyni.
Ruce i nohy mi probodli,18všechny mé kosti se dají spočítat!
Dívají se na mě, zírají,19o moje šaty dělí se,
o moje roucho losují.
30
2Vyvyšovat tě budu,JAH , tys mě pozdvihl,
nenechal jsi mé nepřátele jásat nade mnou!
3 JAH , Bože můj,
k tobě jsem volal a tys mě uzdravil.
4 JAH , duši mou jsi z hrobu vyvedl,
oživil jsi mě, abych do jámy nepadl!
34
21On střeží všechny jeho kosti,
jediná z nich se nezlomí!
35
18Ve velikém shromáždění tě pak budu chválit,
před početným lidem tě oslavím.
19Ať nade mnou nejásají mí zrádní protivníci,
ti, kdo mě bez důvodu mají v nenávisti,
ať oči nemhouří!
20Nechtějí totiž mluvit o pokoji,
proti mírumilovným vymýšlejí lsti.
40
7Oběti a dary sis neoblíbil,
ale uši jsi mi otevřel:
Nechtěl jsi oběti za hřích ani zápaly!
8Tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím,
jako je o mně v Knize napsáno.
9Mou radostí je konat vůli tvou,
tvůj Zákon, ELI, v nitru nosím si.“
10Ve velikém shromáždění
jsem spravedlnost zvěstoval,
své rty jsem nezdržoval,
to víš, JAH , sám.
41
10Dokonce i můj přítel, jemuž jsem důvěřoval,
ten, který se mnou jídal chléb,
pozvedl patu proti mně.
13Ty mě podpíráš, neboť jsem nevinný,
do své přítomnosti mě stavíš navěky.
45
3Ze všech lidí jsi nejkrásnější,milostí kanou tvoje rty –sám JAH ti žehná navěky!4Připevni, hrdino, k boku meč,ukaž se v lesku a slávě své,5v té slávě vítězně vyjeď do boje
za pravdy a pokory spravedlivou věc –
tvá pravice zmůže věci úžasné!6Tvé šípy, králi, ostré jsou,
národy skolí před tebou,
srdce tvých soků zasáhnou!7Tvůj trůn, JAH , trvá na věčné věky,
žezlo spravedlnosti je žezlo vlády tvé.8Miluješ spravedlnost a zlo nenávidíš;
to proto tě JAH , tvůj JAH , pomazal olejem radosti nad společníky tvé!
49
16Můj život ale Bůh z hrobu vykoupí,
on mě vytrhne z jeho sevření!
55
17Já ale k JAH zavolám,
JAH bude má záchrana.18Večer i ráno, také v poledne
úpím a sténám – vyslyš mě!19EL mě vykoupí z tohoto boje,
pokoj mé duši dopřeje,i když jich tolik je proti mně!
69
22K jídlu mi dali okusit žluče,ocet mi dali pít, když žíznil jsem!
71
20Dal jsi mi okusit hrozné úzkosti,
k životu mě ale znovu navrátíš, zpět mě vytáhneš z nejhlubších propastí!
72
12Chudáka v jeho křiku jistě vysvobodí
a také ubožáka, jenž nemá pomoci.13S nebohým chudákem bude mít soucit,
život chudákům zachrání.
14Vysvobodí je od křivdy a vydírání,
jejich krev totiž draze cení si!15Ať žije král,
zlato ze Sáby ať mu dávají!
Ať se k němu stále modlí,
celý den ať mu žehnají!16Ať hojnost obilí je vždy v zemi,
dokonce na horských vrcholcích!
Ať jeho klasy jak Libanon se vlní,
jeho města ať kvetou jak tráva na poli!17Ať jeho jméno trvá navěky,
dlouho jak slunce ať jeho věhlas vydrží! Ať jsou v něm požehnány všechny národy,
za blaženého ať jej prohlásí!
73
23Vždycky jsem ale s tebou byl, vždyť jsi mě držel za mou pravici.24Ty mě povedeš svými záměry
a nakonec mě přijmeš do slávy.25Koho jiného měl bych na nebi?
S tebou netoužím po ničem na zemi!26I když mé tělo i srdce strádají,
JAH je má síla, můj podíl navěky!27Hle, jistě zahynou ti, kdo tě opouštějí,
skoncuješ se všemi, kdo jsou ti nevěrní.28Mně je však nejlépe v JAH blízkosti;
v JAH , svém Pánu, mám svou skrýš –o všech tvých skutcích proto vyprávím!
86
Všechny národy, kterés učinil,
přijdou se tobě poklonit,
tvé jméno, Pane, oslaví!
10Vždyť ty jsi veliký, činíš zázraky,
jediný Bůh jsi ty!
11Svou cestu,JAH , ukaž mi,
abych se držel tvé věrnosti.
Mé srdce ať se soustředí,
abych tvé jméno ctil!12Chválím tě, Pane JAH , celým srdcem svým,
tvé jméno chci slavit navěky!13Vždyť ty mě miluješ láskou největší,
zachránil jsi mě z hloubky záhrobí!14Nadutci povstali, EL proti mně,
tlupa násilníků pase po mém životě –
ti, kdo tě nestavějí před sebe!15Ty ale, Pane, jsi EL milostivý a soucitný,
nesmírně trpělivý, velmi věrný a laskavý.16Pohlédni na mě, smiluj se prosím,
svého služebníka posilni,
synu své služebnice daruj spasení!
89
27Ty jsi můj Otec’ ABBA – tak mě osloví –
‚ty jsi můj EL, skála mé záchrany!‘ A tak jej prvorozeným učiním,
nejvyšším bude z králů na zemi.29Svou lásku k němu zachovám navěky,má smlouva s ním se nikdy nezmění.
91
11Vždyť kvůli tobě pověřil anděly,
na všech tvých cestách aby tě chránili,
12na rukou aby tě nosili,
nohu o kámen aby sis nezranil.
13Přes lvici i zmiji půjdeš dál,
lva i baziliška pošlapáš!
14„Přilnul ke mně, a tak ho zachráním,
poznal mé jméno a já ho vyvýším.
15Bude mě volat a já mu odpovím,
v dobách soužení budu s ním,
vysvobodím jej a oslavím.
110
