„Svátek“. Pro většinu lidí se toto slovo používá především pro jednu oslavu . . . Vánoce!

Definice slova “svátek” odhaluje  náboženský prvek, který si mnozí lidé neuvědomují.

Svátek: “náboženská slavnost; svatý den.” (Webster's New Universal Unabridged Dictionary)

Vánoce jsou náboženský svátek. Přes všechny ty komerční pasti moderních oslav, Vánoce zůstávají ve svém srdci náboženskou oslavou. Je to čas, kdy je božstvo připomínáno a uctíváno.

Křesťané oslavují narození Ježíše v době Vánoc. Vyměňují si svátky v úctě k “největšímu daru, který byl kdy dán.” Říkají: “Ježíš je Důvodem této Slavnosti” a mluví o uvedení Krista zpět do Vánoc.

Problém je, že Yahushua Spasitel nemá s Vánocemi nic společného! Zatímco Písmo neudává datum narození Spasitele, většina učenců se shoduje, že se narodil na podzim, ne 25. prosince!

K odhalení boha, který je uctíván o Vánocích, je nutné vystopovat jeho pohanský původ. Oslavy dne 25. prosince se začaly krátce po potopě s narozením Tammuze jakožto inkarnace Nimroda. Dnešní Vánoční tradice pochází přímo z dávného Babylona a pohanského Říma.

statue of Saturn and child victim
Saturn s dětskou obětí

Pohanští římané uctívali boha Saturna týdenní slavností v prosinci zvanou Saturnalia. Saturn byl římský bůh času a sklizně, proto byl obvykle zobrazen jak drží kosu. Byl to nejkrutější a nejzlejší ze všech pohanských bohů. Vyžadoval oběti dětí.

Římané nebyli jediní, kdo uctívali tohoto zlého boha. Uctívání Saturna převládalo ve starověku. Dokonce i Izraelité uctívali Saturna, když byli ve vzpouře proti nebi. Bůh, kterého Izrael nejčastěji uctíval, když byl v odpadlictví, byl bůh Saturn (uváděn v Bibli jako Chiun, Molech nebo Remphan). Izraelité dokonce nabízeli své děti jako oběť tomuto odpornému, krvežíznivému bohu.

“Saturn se stal šampiónem [taky] afrického pohanství . . . vskutku jako Baal-Hammon ve fénickém Kartágu, byl i on objektem obětí dětí . . . I když byl bohem plodnosti, Saturn-Baal . . . byl nemilosrdný ohledně obětí, které požadoval.” (Quodvultdeus of Carthage, translation and commentaries, Thomas Macy Finn, pp. 14 & 115.)

Ačkoliv římané přestali brzy obětoval lidské oběti, krev byla prolévána gladiatory v období oslav Saturnalia v prosinci. Saturnalia byla náboženská oslava a všichni chápali, že prolévání krve gladiatorů byl obětní dar Saturnovi.

“Gladiátorská představení byla zasvěcená [Saturnovi]." (Johann D. Fuss, Roman Antiquities, p. 359)

“Amfiteátr tvrdí, že gladiátoři sami na konci prosince usmiřovali svou krví kosu nesoucího Syna Nebes [Saturna].” (Ausonius, Eclog, i. p. 156)

“Gladiátoři bojovali na Saturnalia, a . . . činili tak za účelem utišení a usmíření Saturna.” (Justus Lipsius, tom. ii. Saturnalia Sermonum Libri Duo, Qui De Gladiatoribus, lib. i. cap. 5)

Navzdory tomu násilí a krveprolití byla Saturnalia dobou oslav a vdávání. Různé starověké oslavy uctívající tohoto nejvíce krvežíznivého boha se dostaly až do dnešní doby v podobě tolik milovaných vánočních tradic oslavovaných na celém světě.

Tyto tradice zahrnují:

  • 12 dní Vánoc
  • jídla vynechaná večer
  • Vánoční stromky ověnčené světly. (Těmi byly původně svíčky vyrobené z tuku spálených těl obětovaných dětí)
  • Vánoční stromky ověnčené baňkami. (v dávných dobách to byly hlavy obětí
  • Oslavy s ohňostroji
  • výměna dárků
  • políbení pod jmelím
  • svaté bobule (potrava bohů)
  • koledování od domu k domu (původně prováděno nahými zpěváky s nemorálním chováním)
  • “Adventní” svíčkySanty Klause
  • Vánoční přáníčka
  • . . . a další tradice.

Dokonce i portréty Otce Vánoc nebo Santy Klause nesou udivující podobnost se Saturnem: stařec, s dlouhými vousy, obklopen dětmi.

Saturn, zlý, dětské oběti požadující stařec, se objevuje v moderní společnosti v dalších dvou obyčejích. Každý prosinec, Saturn, bůh času, se znovu objevuje jako “Starý Otec Času.” Miminko Nový Rok je symbol pro dětskou oběť.

Všimni si, že všechny charakteristiky Saturna jsou zahrnuty: kosa, hodiny (jako symbol Času) a samozřejmě dítě-oběť. Mnohem děsivější prezentace Otce Času s Miminkem Novým Rokem se nachází v této ilustraci z 19. století. Otec Čas, (Saturn jako bůh Času), stojí před velkými hodinami a drží svou kosu. Staré roky odchází jako dospělá těla zabalená do pohřebních rubášů. Nový Rok přichází jako mladé dítě. I když je obrázek dost tmavý, světlo z ohně osvětluje malého chlapce, zatímco jsou po jeho stranách obláčky kouře. Nové roky, které mají teprve přijít, jsou zobrazené jako děti připravené k obětování. Obětované děti byly vždy hodně zahalené, aby jejich rodiče nemohli rozpoznat, když bylo jejich dítě upáleno. Všechny groteskní prvky tohoto ohavného boha jsou obsaženy v tomto obraze.

Starý Otec Čas 

Saturn se taky vkradl do moderní společnosti jako Smrtka, kosící svou sklizeň duší. Velmi málo lidí moderní společnosti rozpoznalo, že Otec Vánoc, Smrtka a Starý Otec Čas není nikdo jiný než tento nejodpornější ze všech bohů. Přesto by lidé dávných dob ihned rozpoznali, že tito všichni nejsou nikým jiným než Saturnem. Symboly, které identifikují Saturna, jsou stejné jako ty, které identifikují Starého Otce Času a Smrtku: Starý Otec Čas, kosa a něco, co označuje průběh času.

Existuje dnes mnoho výmluv, díky kterým upřímní lidé lpí na pohanských svátcích uctívajících Saturna:

  • “Vánoce jsou úžasný čas strávený s rodinou. Během roku jsme tak zaneprázdněni, že to je skutečně jediná šance, jak se spolu sejít.”

  • „Vánoce jsou velkou příležitostí ke svědectví! Lidé jsou daleko otevřenější v této době roku a proto to využívám jako příležitosti ke sdílení.“

  • „Kromě toho, Vánoce jsou jediným svátkem, který je opravdu zaměřen na Ježíše!”

  • “Já vím, že se Ježíš v tuto dobu skutečně nenarodil. Nejsem oklamán. Mimo to neuctívám žádné pohanské bohy, a proto je to pro mne v pořádku!”

Saturn in flying chariot being pulled by two winged serpentsPohané neznali Yahuwaha, Stvořitele. Uctívali démonské bohy, protože neznali nic lepšího. Totéž se nedá říci o křesťanech dnes.

Písmo říká:

“Yahuwah ale přehlédl časy této nevědomosti a nyní ukládá všem lidem všude, aby činili pokání.” (Skutky 17,30)

Když víme, že Vánoce jsou pohanský svátek, když víme, že moderní rituály jsou identické s dávnými pohanskými zvyky, kterými byl uctíván Saturn, a přesto tvrdíme, že se straníme hříchu, i když máme poznání, tak je to extrémně rozporuplné.

Vánoce jsou skutečně svátek, náboženský festival. Uctíváním zlého boha Saturna je zneuctěn Yahuwah, Stvořitel Nebes a Země.

Spasitel sám uvedl božský princip, když řekl:

“Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Yahuwahovi i mamonu.” (Matouš 6,24)

Saturn, více než kterýkoliv jiný falešný bůh, má vlastnosti nejpodobnější samotnému Satanovi. Vánoce jsou jeho náboženský festival. Účast na Vánočních slavnostech uctívá tohoto zlého satanského boha.

Slova milujícího Otce pro upadající Izrael opět mocně znějí pro dnešní křesťany:

“Vy jste mi ale, dome Izraele, byli nevěrní jako žena nevěrná svému druhovi, praví Yahuwah… protože svou cestu zkřivili a na Yahuwah, svého Zachovatele Smlouvy, nedbali. Vraťte se, mé odvrácené děti, já vaše odvrácení uzdravím.” (Jeremiáš 3,20-22)

Účast na pohanských tradicích zneuctívá Stvořitele. Navrať se k tvému milujícímu Vykupiteli.

“Jaká je shoda Krista s Beliálem? Co mají věřící a nevěřící společné? Jaká je jednota Yahuwahova chrámu s modlami? … Vyjděte z jejich středu a oddělte se, praví Yahuwah. Nesahejte po ničem nečistém a přijmu vás.” (2.Korintským 6,15-17)

Vyjděte z jejich středu! Nesahejte po ničem nečistém!!

VYJDEŠ?

Projekt "AUTOBUS"

autobus

Copyright © 2018 Seven Roses o.p.s.. All Right Reserve.