Jak zacházet s gojímy 05/02/2009 Přinášíme vám souhrn hlavních halachických pravidel, kterými se musíme každodenně řídit při jednání s gojímy. Tento souhrn sestavili přední američtí rabíni v čele s rabi Zilbersteinem, který je nejuznávanější autoritou v otázkách Halachy. Mezi těmito pravidly jsou nařízení, která jsou již dnes zastaralá, například se týkají otroctví, nebo pravidla, který je možno dodržovat v Izraeli, ale v České republice zatím bohužel ne (nemáme zde židovské soudy, nemáme zde košer řezníky a židovské výrobce potravin). Těmito nařízeními se tedy bohužel nemůžeme řídit, všemi ostatními však ano. U pasáží, kde by mohly být nejasnosti jsem napsal vysvětlení. Možná se ptáte proč tento souhrn, který může mezi gojímy vyvolat nepřátelství proti nám zveřejňuji na internetu v češtině. Tohoto textu se již před lety zmocnili čeští neonacisté a dá se najít na neonacistických stránkách, proto je již našim nepřátelům známý a my se s ním nemusíme tajit. Přečtěte si to velmi pozorně, raději několikrát, neboť vám to dá návod jak se musíte chovat a jak zacházet s gojímy. Adonai Jehuda Předmluva rabbiho Zilbersteina: Tato práce představuje stručný přehled (neboli sumu) hlavních náboženských zákonů, rozhodujících o postoji Židů a judaismu k nežidům. Tato suma se opírá o řadu zásadních výňatků z klasických židovských halachistických zdrojů (samozřejmě zdaleka ne v plné šíři), které tvoří základ příslušných pravidel. V omezeném rozsahu tohoto spisu jsme nemohli provést detailní analýzu všech pravidel halachy, obsažených v židovské literatuře, vztahujících se k nejrůznějším zde zmiňovaným problémům. Přesto jsme se pokusili vybrat a předložit čtenáři ohledně každé jednotlivé otázky víceméně kompletní soubor autoritativních pohledů (v jejich originální textové podobě). Je třeba zdůraznit, že zmíněné pohledy byly vybrány z klíčových prací vedoucích židovských zákonodárců nebo z hlavních (klasických) židovských náboženských zdrojů, především z Talmudu. V některých případech také citujeme mimořádně významné názory současných autorit. Tato vyjádření jsme shrnuli do jednoduché, přesto přesvědčivé podoby. Samozřejmě tato shrnutí neodráží každou nuanci kompletních vyjádření v originálních zdrojích; nicméně představují jednoznačný přehled řady existujících názorů a pravidel vytvořených klasickým ortodoxním judaismem. Otázce statusu ger toshav, uděleného nežidům, jsme věnovali speciální dodatek a dodatkovou část ohledně různorodé terminologie používané v židovské literatuře k definování a klasifikování nežidů. Aniž bychom se tuto část snažili nahrazovat, přece jen jsme udělali některé důležité poznámky. Židovské právo odlišuje nežidy definované tímto výrazem (ger toshav); podle většiny názorů tuto skupinu tvoří nežidé, kteří dodržují sedm Noemových přikázání (tato definice bude poněkud detailněji rozebrána později). V podstatě má podle židovského práva nezcizitelné právo žít (neboli – na život) jen tento typ nežidů. Pouze oni se ve věci majetkových práv těší určité shovívavosti zákonů. Pouze oni můžou (nebo dokonce musí) být zachráněni Židem, pokud se například topí v řece. Na druhou stranu židovské právo odlišuje nežidy, kteří jsou výslovnými modláři. S těmi se zachází se zvláštním opovržením: podle židovského práva musí být zabiti, přinejmenším teoreticky. Třebaže se zákony platné výhradně pro pohany, jimž je udělen status ger toshav, zákony vztahující se pouze na modláře a zákony vztahující se na všechny nežidy (včetně ger toshav) značně liší, a právní postoje k těm, kteří do těchto kategorií spadají, jsou rozsahově velmi široké, považujeme za podstatné zdůraznit tyto dva důležité body. Za prvé, podle drtivé většiny uznávaných pohledů nemůže být většina dnešních nežidů považována za ger toshav. Na křesťany jako skupinu je pohlíženo jako na modláře, a jako takoví zasluhují trest smrti. Kromě toho jsou podle většinového současného shovívavého“ přístupu miliardy nežidů podle židovského práva klasifikovány jako modláři (čili osoby s negativním statutem), takže na prestižní postavení ger toshav nemají právo. To platí pro všechny hindy, buddhisty, ateisty a tak dál. Za druhé, dokonce i ger toshav jsou podle židovských zákonů diskriminováni, jak uvidíme dále. Otázka terminologie používané židovskými zdroji při klasifikaci nežidů V této souvislosti se musíme aspoň letmo dotknout základní literatury. Halachická literatura používá pro „nežidy“ spoustu různých výrazů. Tento výrazový rozsah má historickou povahu, protože se židovská náboženská literatura vytvářela během dlouhéhočasového období. Ale hlavním důvodem této terminologické rozmanitosti byla přirozená sémantická tendence označovat nežidy (první i druhou kategorii) v kontextu problémů a konceptů tehdejší doby. Například slovo gój je obvykle překládáno jako „nežid“; ben Noach jako potomek Noeho, to jest příslušník lidského rodu; kna’ani jako Kananejec, to jest příslušník jednoho z národů, které obývaly Kanaán před příchodem Izraelitů; kuti obvykle jako příslušník kacířské menšiny Samaritánů, nebo jednoduše „kacíř“; oved avodah zarah nebo akum, akronym oved kochavim umazalot, to jest „ten, kdo uctívá hvězdy a souhvězdí“ jako „modlář“; nochri jako „cizinec“, „vetřelec“; ger toshav jako cizinec, který trvale žije mezi Židy. Některé tyto výrazy jsou nahodilé a zaměnitelné; celkově však mají odlišný halachický význam a podle toho jsou používány v různých souvislostech. Problém terminologie je ještě víc komplikován cenzurou (jak vnější, nežidovskou, tak vnitřní, židovskou), která se u židovských textů často aplikuje nahrazováním originálních výrazů jinými, považovanými v dané době nebo na daném místě za méně urážlivé. Ve většině případů může být původní výraz samozřejmě odvozen z kontextu. V mnoha případech je však nemožné s dostatečnou jistotou určit, zda je výraz, který před sebou máme, originál, nebo slovo nahrazující originál z důvodu cenzury. Proto si nemůžeme být jisti, na kterou kategorii nežidů se dotyčný zákon vztahuje: na skupinu definovanou cenzurovaným výrazem, nebo jinou (obvykle širší) skupinu definovanou některým z výrazů, které jsou v původním textu. Proto jsou badatelé v židovských náboženských zákonech nuceni hledat originální, necenzurované zdroje. To je dnes naštěstí poměrně snadné: většina klasických židovských prací byla zrekonstruována a vydána ve své původní verzi podle starověkých rukopisů a ranných tištěných vydání. Většina textů, použitých v našem výzkumu, pochází z Bar-Ilan Responsa CD verze 9 a DBS CD verze 9. Přesto jsme (k našemu překvapení) zjistili, že použití těchto verzí problém zcela neřeší: texty Mišny, Talmudu, Maimonidovy Mišna-Tóry, Tur a Shulchan Aruch na CD obsahovaly početné cenzurované pasáže. Proto jsme museli tyto texty úzkostlivě porovnávat s existujícími necenzurovanými verzemi a všude tam, kde to bylo nutné, jsme je museli opravovat. Naše opravy byly založeny na následujících vydáních (pokud v citované pasáži není výsledně uvedeno něco jiného): Mišna-Tóra: podle Shabtai Frankelova vydání. Babylonský Talmud (obsahuje Rashiho a Tosafotovy komentáře): z větší části založen na Steinzaltzově vydání; pasáže, které v Steinzaltzově vydání zahrnuty nejsou, jsou založeny na originální tištěné verzi Talmudu (Benátky, 1520-1523) Mišna: podle vydání s Maimonidesovými komentáři, vydáno v Jeruzalému roku 1963 R. Jospeh Kapakhem. Tur a Beit-Yosef (komentáře R. Yosef Caro k Tur): podle jeruzalémského vydání čtyř částí kompletního Tur, 1998. Shulchan Aruch: podle krakovského vydání z roku 1578 (první vydání Shulchan Aruch s komentáři Rama). Nicméně nalezení správného (originálního) výrazu je z úkolu interpretovat text ta první a nejsnazší část. Skutečně obtížné je určování přesného významu daného výrazu v každé knize, v každém specifickém případu, v každé nové souvislosti. Problémem je, že identické výrazy jsou používány v různých citátech (nebo dokonce v různých významech ve stejném textu). Nejběžnějším příkladem je slovo gój, které se v některých případech vztahuje na všechny nežidy, ale v jiných případech jen na modlářské nežidy. V některých případech jsou významové rozdíly ještě spletitější. Dokonce i když je základní význam termínu naprosto jasný, může být nejisté, co přesně zařazuje nežida do zvláštní kategorie. Například ger toshav (nežid, který se nejvíc blíží statutu Žida, aniž by konvertoval) je nežid, který dodržuje sedm Noemových přikázání. Jenže v židovské literatuře se o přesném významu této definice vedou nekonečné diskuse. Rozdílné názory se týkají následujících otázek: když se nežid chce stát ger toshav, musí oficiálně oznámit svůj úmysl plnit Noemova přikázání, nebo stačí, když je dodržuje prakticky? Musí tato přikázání dodržovat kromě své víry v judaismus, nebo stačí, že je dodržuje jako etickou normu? Halachické zdroje prezentují ohledně těchto otázek velmi odlišné názory. Na jednu stranu některé autority věří, že se dnes žádný nežid ger toshav stát nemůže, dokonce ani teoreticky, protože tento status platí jen tehdy, když jsou v platnosti zákony a přikázání vztahují se k yovel („padesátý rok“, kdy se například země prodaná Židy vrací jejím původním majitelům). Podle tohoto názoru dnes ani nežid, který dodržuje sedm Noemových přikázání, ale nevěří v judaismus, není pro získání statusu ger toshav způsobilý. Na opačném pólu stojí názor, že i dnes může být za ger toshav považován jakýkoliv nežid, který vyznává monoteistické náboženství, včetně křesťanství. Samozřejmě neexistuje ani nedostatek názorů ležících někde mezi. Například několik autorit věří, že prestižní status ger toshav může být udělen jen skutečným monoteistům, jako jsou muslimové, ale rozhodně ne křesťanům. Ale těch názorů je ještě víc. Někteří z těch, kteří zastávají druhý zmiňovaný pohled, tvrdí, že přinejmenším muslimové, kteří jsou skutečnými monoteisty, mají nárok na plný status ger toshav se všemi právy a výhodami, které z něj vyplývají; jiní tvrdí, že muslim má na status ger toshav jen částečný nárok, platný jen v kontextu určitých halachických pravidel, ale ne obecně. Stručně řečeno problém, do kterého jsme se pustili, je vysoce komplexní a v rámci této práce o něm rozhodně není možné mluvit ve všech detailech. (podle našeho názoru můžeme za ger toshav považovat jakéhokoliv člena zednářské lóže, člena organizace Antifa, stejně tak jako vyznavače jehovistické, satanistické, scientologické nebo adventistické víry. pozn. Jehuda) V naší sumě jsme shodně překládali výrazy gój, nochri a ben Noach jako „nežid“; totéž platilo o výrazech kna’ani, kuti a akum vždy, když bylo zřejmé, že byly tyto „speciální“ výrazy použity místo jednoho z obecnějších výrazů kvůli cenzuře. S těmito terminologickými detaily jsme v překladu pracovali pouze v případech, kdy zdroje uvádí, že se zákon vztahuje výhradně na modláře v doslovném významu slova, kde z nich tento závěr beze všech pochyb vyplývá nebo kde zdroje zdůrazňují, že zákon platí stejně i pro nežida se statusem ger toshav. Přehled pravidel halachy ohledně postoje k nežidům 1. Zabíjení nežidů a zachraňování jejich životů 1.1) V podstatě každý člověk, praktikující modlářství (ať nežid nebo Žid) by měl být soudem odsouzen k smrti. Modlářství je přisuzování božství nějakému jinému objektu (fyzickému nebo duchovnímu), než je jediný Bůh, ať už je tak činěno prostřednictvím obřadu (například modlitbou, používáním kadidla apod.), nebo jen pouhou vírou. Několik současných náboženství, jako je hinduismus, buddhismus a zoroastrianismus, je nepochybně považováno za modlářská. Pokud jde o křesťanství, existují mezi halachickými autoritami spory, ale velká většina ho také považuje za modlářské. Na druhou stranu islám za modlářský považován není. V situaci (kterou teď máme), kdy neexistuje žádný židovský soud, který by mohl lidi odsoudit k smrti, tělesným trestům nebo pokutám předepsaným Tórou, a proto nelze nikoho soudit za hřích modlářství: Je pro kohokoliv přípustné (a dokonce povinné), aby zabíjel modlářské Židy (a ty Židy, včetně ateistů a agnostiků, kteří veřejně odmítají duchovní autoritu halachy) kdekoliv a kdykoliv je to možné. Nicméně současné halachické autority potvrdily, že tento zákon v současné době neplatí. (Dnes, jak již bylo řečeno neexistuje žádný židovský soud, který by mohl lidi odsoudit k smrti, tělesným trestům nebo pokutám předepsaným Tórou, až bude nastolen Nový světový řád tyto soudy zřídíme a opět zavedeme trest smrti za porušení naší víry pozn. Jehuda) 1.2) Zabití nežida (dokonce i modláře, bez soudního slyšení) v době míru je zakázáno. (Podle většiny názorů může být v době války zabit jakýkoliv příslušník nepřátelského nežidovského národa.) Nicméně Žid, který zabije nežida (dokonce i v době míru a úmyslně), nebude pozemským soudem (za normálních okolností) potrestán smrtí. Podle některých názorů nesmí být (za normálních okolností) potrestán pozemským soudem vůbec. (A tím se české soudy řídí, vzpomeňte si na soud s naším bratrem Pavlem Opočenským, který zavraždil gojíma a byl osvobozen, viz můj předchozí článek proč podporujeme homosexuály a pedofily pozn. Jehuda) Ale nežid, který zabije Žida, dokonce i nešťastnou náhodou a neúmyslně, musí být zabit. To platí i pro ger toshav. Existuje ojedinělý názor, podle kterého ger toshav, který zabil Žida náhodou, nemá být zabit, ale pouze vyhnán do exilu (stejně jako Žid, který zabije náhodou). 1.3) Je zakázáno zachránit nežida, který je ve smrtelném nebezpečí, nebo ho vyléčit ze smrtelné nemoci, dokonce i za peníze, pokud neexistuje nebezpečí, že tento čin způsobí nepřátelství vůči Židům. Podle jednoho názoru je dovoleno zachránit nežida ve smrtelném nebezpečí, ale není to povinnost. Tento zákon neplatí pro ger toshav, kterému Žid musí pomoci. 1.4) Židovi je zakázáno pomáhat nežidovské ženě při práci. Pokud Židovka pracuje jako porodní asistentka, musí při porodu pomáhat, aby si neznepřátelila nežidy, ale jen ve všední dny a za peníze. Židovce je zakázáno kojit nežidovské dítě (kromě případů, kdy je to důležité pro její vlastní zdraví). Je dovoleno pomáhat ger toshav ženě při práci (ve všední dny) a kojit ger toshav dítě. 1.5) Je zakázáno znesvětit sabat záchranou života nežida, pokud neexistuje nebezpečí, že tento čin způsobí nepřátelství vůči Židům. Na to, zda tento zákon platí pro ger toshav, existují různé názory. 1.6) O sabatu se nesmí nežidovské ženě pomáhat při práci, dokonce ani když s tím není spojeno žádné znesvěcení sabatu. Pomáhat o sabatu při práci ger toshav ženě je povoleno, ale jen když s tím není spojeno žádné vážné znesvěcení sabatu. 1.7) Současná pravidla praktikovaná ohledně předchozích bodů Dnes několik rabínských autorit tvrdí, že nebezpečí vyprovokování nepřátelství nežidů nezachráněním nežidova života je tak velké, že je třeba životy nežidů zachraňovat automaticky, pokud jsou u toho svědci (podle některých názorů i pokud svědci nejsou) a dokonce i o sabatu. Proto Žid, který potká nežida v ohrožení na místě, kde jsou svědci (podle některých názorů i tam, kde nejsou svědci), a nikdo jiný mu už pomoci nemůže, ho musí zachránit, dokonce i když to znamená porušit sabat. Ale židovský doktor se musí snažit situaci, ve které by musel znesvětit sabat léčením nežida, vyhnout. Proto je židovskému doktorovi zakázáno, pokud by musel léčit v sobotu, pracovat v nemocnici, která slouží jen nežidům. Stejně tak by měl židovský doktor využít všechny dostupné legální prostředky, aby se vyhnul práci o sabatu v nemocnici se smíšeným, ale převážně nežidovským osazenstvem pacientů; v nemocnici s většinou židovských pacientů nemá povinnost se práci o sabatu vyhýbat, ale v každém případě se doporučuje, aby tento typ nemocnice zaměstnával nežidovské doktory, kteří budou o sabatu léčit nežidovské pacienty. 1.8) Pokud Žid pronásleduje nežida s úmyslem ho zabít, je zakázáno zabít Žida, aby byl nežid zachráněn, dokonce i když není jiná možnost jak nežida zachránit. Člověk, který usmrtí židovského pronásledovatele, aby byl zachráněn život nežida, musí být zabit. Ale pokud nežid (nebo Žid) pronásleduje Žida s úmyslem ho zabít, člověk je povinen usmrtit pronásledovatele, aby zachránil stíhanou osobu (pokud není jiná možnost, jak ji zachránit). Tento zákon platí i pro ger toshav. 1.9) V případě, kdy někdo nařídí Židovi zabít jinou osobu, jinak bude sám zabit: pokud je dotyčnou osobou Žid, pak ho nesmí zabít, ani když to bude mít za následek jeho vlastní smrt. Pokud je dotyčnou osobou nežid, pak je dovoleno ho zabít, aby byl (v této situaci) zachráněn život Žida. Podle všeho tento zákon platí, i když je osobou, kterou má Žid zabít, ger toshav. 1.10) Pokud zvíře vlastněné Židem zabije Žida, pak je zvíře zabito a po majiteli se žádá, aby rodině oběti vyplatil náhradu škody. Ale pokud zvíře vlastněné Židem zabije nežida, zabití zvířete se nevyžaduje a není nutné platit žádné odškodnění. Podle všeho tento zákon platí, i když je obětí ger toshav. Není jasné, co se má dělat v případě, kdy zvíře vlastněné nežidem zabije Žida. (podle našeho názoru to jasné je, v Mojžíšově zákoníku, v páté knize Mojžíšově se přece jasně píše že pokud býk (nebo jiné zvíře) zabije člověka, bude ukamenován a jeho maso se nesmí jíst. pozn. Jehuda) 2. Kradení, podvádění a vracení ztracených věcí nežidům 2.1) Podle některých halachických zdrojů je oloupení a okradení nežida v principu dovoleno, a zakázáno je jen proto (a tehdy), že je znesvěcením Božího jména nebo že může Židy poškodit. Ostatní zdroje nesouhlasí a tvrdí, že olupování a okrádání nežidů je zakázáno jen v některých situacích. Zdá se, že ohledně zákazu oloupení a okradení ger toshav podle Tóry se shodují všechny názory. 2.2) V obchodních záležitostech, pokud Žid předraží zboží nebo před nežidovským zákazníkem zatají jeho špatnou kvalitu, není nežidovi dlužen žádnou náhradu (jakou by dlužil židovskému zákazníkovi). Podle některých názorů se tento zákon nevztahuje na ger toshav; je zakázáno ho ošidit a proto, pokud je podveden, musí dostat náhradu. V každém případě je jasné, že pokud nežid předraží zboží nebo před židovským zákazníkem zatají jeho špatnou kvalitu, dluží Židovi náhradu (to si zapamatujte, můžete šidit jen gojímy, ale naše bratry ne, pozn. Jehuda) 2.3) Jestliže Žid dluží peníze nežidovi, který zemřel, není povinen je splatit dědicům, pokud se o dluhu nedozvědí. Pokud se dědicové Žida zeptají, zda zemřelému dlužil, je dovoleno jim lhát a dluh popřít (pod podmínkou, že se Žid ujistí, že o dluhu nevědí, takže jméno Boží nebude jeho lží znesvěceno). 2.4) V obchodních záležitostech, pokud se nežid zmýlí v Židův prospěch (například pokud mu vrátí víc peněz, než má), peníze se mu nemusí vracet, ačkoliv Židovi, který udělá stejnou chybu, se vrátit musí. Někteří komentátoři dokonce říkají, že nežid může být během obchodní transakce aktivně a úmyslně pomýlen a oklamán, pokud si toho nevšimne (a tak není jméno Boží znesvěceno). Jiní nesouhlasí a říkají, že Žid může z nežidovy chyby těžit jen pasivně, ale nesmí ho klamat aktivně a úmyslně. 2.5) Podle většiny názorů, pokud nežid něco ztratí, je zakázáno mu to vrátit. Ani ohledy jako soucit nebo účastenství s jeho ztrátou nečiní navrácení přípustným. Ale pokud Žid, který našel ztracenou věc, předpokládá, že její navrácení zvelebí jméno Boží (jelikož nežid díky navrácení zvelebí Židy a jejich náboženství), je dovoleno a dokonce přikázáno věc nežidovi vrátit. Kromě toho je přikázáno mu věc vrátit, pokud hrozí nebezpečí, že by nevrácení věci znesvětilo Boží jméno, nebo že by mohlo Židům zapříčinit újmu. 3. Obchodní vztahy 3.1) Židovi je zakázáno konzumovat jakékoliv potravinářské výrobky zhotovené nežidem (dokonce i v případě, že neexistují žádné ekvivalentní produkty vyrobené Židy): víno, většinu mléčných výrobků a většinu vařených nebo pečených jídel, zhotovených nežidy. Tento zákon se vztahuje i na ger toshav. 3.2) Podle některých názorů je zakázáno koupit chléb od nežidovského pekaře dokonce i tam, kde není žádný židovský pekař. Jiné názory koupi chleba od nežidovského pekaře povolují, ale jen tam, kde není židovský pekař. A některé povolují koupi chleba od nežidovského pekaře dokonce i tam, kde židovský pekař je. (dnes se body 3.1 a 3.2 těžko dodržují, v ČR nejsou židovští rolníci, pekaři, řezníci atd. pozn. Jehuda) 3.3) Ve všech obchodních transakcích – nákupu a prodeji, nájmu, půjčování peněz atd. – musí být upřednostněn Žid před nežidem, dokonce i tehdy, když to znamená malou finanční ztrátu. (to je velmi důležité, díky upřednostňování našich bratří při obchodu, přijímání zaměstnanců atd. jsme tak ekonomicky úspěšní pozn. Jehuda) 3.4) Podle jednoho názoru obsahuje Tóra speciální přikázání brát na půjčkách nežidům vysoké úroky. Podle téhož názoru nesmí nežidům nikdo odpustit dluh, ani mu odložit datum platby. Ostatní také zakazují půjčovat nežidům bez úroku, ale nepohlíží na tento zákaz jako na zvláštní přikázání [zatímco je zakázáno půjčovat na úrok Židovi (nebo si půjčovat od Žida)]. Podle některých názorů je za situace, kdy by půjčení peněz mohlo zapříčinit spříznění mezi ním a nežidem a ovlivnění Žida nežidovskými názory, půjčení peněz nežidovi zakázáno úplně. Co se týče ger toshav: podle všech názorů je dovoleno půjčit mu peníze na úrok. 3.5) Podle některých názorů je přípustné odkládat nežidovi výplatu. Podle dalších názorů je to zakázané. Je zakázáno odkládat výplatu mzdy ger toshav, ale tento zákaz není tak striktní jako zákaz odkládat výplatu Židovi. 3.6) Nežid nedědí po svém židovském otci (například když otec konvertoval až po synově narození, nebo je dítětem Žida a nežidovky). (zde bohužel musíme dodržovat platné české zákony o dědictví ale až bude nastolen Nový světový řád, tak je změníme pozn. Jehuda) 4. Pozice nežidů v židovské politice a soudnictví 4.1) Nežid (dokonce i konvertita na židovství) nesmí být jmenován na trůn nebo do jiného výkonného státního postavení nad Židy. Nežid nesmí být soudcem v židovském soudu. Konvertita na židovství nesmí být soudcem v případě, že by mohl rozhodovat o trestu smrti a podle většiny názorů nesmí konvertita soudit Židy od narození ani v případech týkajících se finančních záležitostí (podle všech názorů může ve finančních záležitostech soudit ostatní konvertity). 4.2) Nežid není u židovského soudu považován za právoplatného svědka. To platí i pro ger toshav. 4.3) Konvertitovi na židovství není dovoleno svědčit ohledně čehokoliv, co se vztahuje na dobu před jeho konverzí. 4.4) Nežid, narozdíl od Žida, může být soudem lehce odsouzen k smrti. Může o tom rozhodnout samosoudce na základě svědectví jednoho svědka nebo doznání obžalovaného, a to bez jakéhokoliv předchozího varování, dokonce i když je svědek příbuzný [jak soudce tak oběti ]. To platí i pro ger toshav. Podle jednoho názoru pokud vidí Žid porušit nežida jakékoliv z Noemových přikázání, může ho na místě zabít bez rozhodnutí soudu, ale většina názorů s tím nesouhlasí a tvrdí, že i pohan může být odsouzen k smrti jen soudem. 4.5) Při soudním sporu mezi Židem a nežidem platí následující: Pokud mluví nežidovské zákony ve prospěch židovské strany, zakládá se rozsudek na nich a nežidům je řečeno: „Takové jsou vaše zákony!“ Když jsou však pro židovskou stranu výhodnější židovské zákony, soud rozhodne podle nich a nežidům je řečeno: „Takové jsou naše zákony.“ To neplatí pro ger toshav, který je vždy posuzován podle nežidovských zákonů – dokonce i když jsou pro něj výhodné. 4.6) Pokud zvíře vlastněné Židem poškodí nežidův majetek, Žid nemusí platit žádné odškodnění. Ale když zvíře vlastněné nežidem poškodí Židův majetek, je nežid povinen vyplatit mu náhradu v plné výši. Podle některých názorů platí tento zákon i pro ger toshav; podle jiných ne. 4.7) Nežid (včetně ger toshav), který oloupí nebo okrade Žida (nebo kohokoliv jiného), musí být odsouzen k smrti, zatímco Žid, který oloupí nebo okrade pohana (nebo Žida) není nikdy odsouzen k smrti. Žid, který okrade pohana (včetně ger toshav), musí vrátit jen ukradenou sumu, zatímco Žid, který okrade Žida, musí vrátit přinejmenším dvojnásobek ukradené sumy. 4.8) Trest smrti může dostat osoba (Žid i nežid), která unese Žida, ale ne Žid, který unese nežida. (opět platí co jsem psal v pozn. 3.6, zde bohužel musíme dodržovat platné české zákony o dědictví ale až bude nastolen Nový světový řád, tak je změníme pozn. Jehuda) 5. Kultura nežidů 5.1) Nežidé si nesmí najít nové náboženství a vytvořit vlastní přikázání. Jediné náboženství, kterým se smí řídit, jsou Noemova přikázání nebo konvertování na judaismus. 5.2) Nežidé nesmí slavit sabat a rovněž si pro sebe nesmí ustanovit náboženské slavnosti nebo náboženské dny odpočinku. Pokud to udělají, musí být potrestáni bitím (a podle jednoho názoru trestem smrti). Podle jednoho názoru si pro sebe nesmí ustanovit ani světský den odpočinku, nebo úmyslně odpočívat po celý den. Podle většiny názorů to platí i pro ger toshav. 5.3) Nežidé nesmí studovat Tóru. Pokud to udělají, musí být potrestáni bitím. Totéž platí i pro ger toshav. 6. Emoční a společenský postoj vůči nežidům 6.1) Když Žid prochází kolem nežidovského hřbitova, nebo vidí větší množství nežidů, musí říct: „Vaše matka se bude stydět; a bude zahanbena: spatří nejzadanější z národů pouští, zemí vyprahlou a pustinou“ (Jeremiáš 50:12). Žid, procházející kolem kostela (a podle jednoho názoru kolem jakéhokoli nežidovského domu) musí říct: „Pán zničí dům pýchy“ (Přísloví 15:25). 6.2) Přikázání zakazující tajně v srdci přechovávat nenávist se vztahuje jen k Židům. 6.3) Žid nemusí truchlit (např. sit shiva) pro svého nežidovského bratra, sestru (jsou potomky jeho otce a nežidovské ženy), syna nebo dceru (jeho potomstvo s nežidovskou ženou). Konvertita nemusí truchlit nad svou matkou nebo otcem. 6.4) Zákon povoluje pomstu na nežidovi. Rovněž přikázání „miluj bližního svého jako sám sebe“ ve vztahu k nežidům neplatí. 6.5) Zákon proti pomluvě platí, jen pokud jde o pomluvu Žida. 6.6) Je zakázáno dát dar nežidovi, pokud ho dárce nezná a nemůže proto předpokládat, že se mu za to dostane přízně. To neplatí pro dary neznámým ger toshav – v jejich případě je předání daru bezpodmínečně povoleno. 6.7) Je zakázáno chválit nežida nebo mu žehnat (neplatí pro přátele Izraele z řad gojímů (zednáři, antifašisté, jehovisté, scientologové, adventisté a satanisté), pozn Jehuda) 6.8) Je zakázáno nežidům prodat nemovitost na půdě Izraele. Některé druhy nemovitostí nesmí být na půdě Izraele nežidovi dokonce ani pronajaty. Tento zákon nezakazuje obchod mezi Židem a ger toshav. Podle určitého názoru, pokud to politická situace dovoluje, nesmí Žid nechat nežida přes naši zem ani projít, pokud to není ger toshav. 6.9) Žid si na veřejnosti nesmí vzít od nežida milodar, protože by to bylo považováno za nedostatek a bylo by to znesvěcením Božího jména. Žid si smí vzít na veřejnosti milodar od nežida jen v případě, kdy si nemůže vzít milodar od Žida (veřejně nebo v soukromí) ani od nežida v soukromí. 6.10) Žid se musí každý den modlit: „Blahoslaven buď Pán, že mě neučinil nežidem.“ 6.11) Žid a nežid nesmí být pohřbeni vedle sebe, ani když je nežidem ger toshav. Pokud je Žid pohřben vedle nežida, je dovoleno vyzvednout jeho tělo z hrobu a znovu ho pohřbít, i kdyby byl nový hrob vedle sekulárního Žida. 7. Psychologický profil nežidů 7.1) Podle některých zdrojů existuje krutost a mstivost jen mezi nežidy. 7.2) Ranné halachické zdroje říkají, že nežidé jsou předem podezřelí ze spáchání vraždy, a proto Žid, když s nimi přichází do styku, musí přijmout určitá opatření. Například je zakázáno zůstat s nežidem sám, je zakázáno nechat si stříhat vlasy od nežidovského holiče kromě určitých podmínek atd. Pozdější halachické zdroje říkají, že dnes už toto podezření obecně neplatí. 7.3) Mnoho halachických zdrojů z doby před Shulchan Aruchem říká, že nežidé jsou podezřelí ze sexuálních styků se zvířaty, a proto Žid nesmí nechat svůj dobytek v jejich péči. Pozdější halachické zdroje tvrdí, že toto podezření dnes neplatí, protože dnes většina nežidovských společností také považuje sodomii za opovrženíhodnou. (tuto pasáž jsem nepochopil, Talmud přece dovoluje obcovat s dobytkem i nám, proč by to tedy mělo vadit u gojímů? Zřejmě jsou mezi rabíny různé a protikladné názory na sex se zvířaty. pozn. Jehuda) 8. Různé 8.1) Židovský majitel otroka má právo přinutit svého hebrejského otroka (pokud byl otrok prodán soudem kvůli tomu, že byl zloděj a pokud už měl manželku a děti) obcovat s pánovou nežidovskou otrokyní, aby se zvýšil počet jeho nežidovských otroků. 8.2) Podle určitých zdrojů je Židovi dovoleno udělat z nalezeného nežidovského chlapce otroka. 8.3) Je zakázáno udělit nežidovskému otrokovi svobodu, pokud to není nezbytné k naplnění micvy (přikázání; pozn. překl.) (jako například k dokončení minjanu – bohoslužba o minimálním počtu 10 mužů; pozn. překl.), nebo pokud u něj nedošlo k nevratnému zranění některého z důležitých orgánů. (Body 8.1-8.3 dnes neplatí neboť otroctví dnes existuje jen v několika málo afrických zemích, kde nežijí žádní naši bratři. pozn. Jehuda) 8.4) Podle jednoho názoru musí být nežidovská žena, která měla sexuální styk se Židem, zabita stejně jako v případě, když má Žid sexuální styk se zvířetem (zvíře musí být zabito, protože umožnilo Židovi zhřešit, třebaže to pro samotné zvíře není hříchem). Další komentátoři toto srovnání odmítají, proto žena nemá být zabita. V každém případě Žid, který měl sexuální styk s nežidovskou ženou, nemá být soudem odsouzen k smrti, ale pokud tento akt spáchá veřejně, potom může být zabit. (Podobně nežid, který měl sexuální styk se svobodnou Židovkou, nemá být zabit.) (viz poznámka k bodu 7.3, dnes se tyto věci neuplatňují pozn. Jehuda) 8.5) Podle většiny názorů má Žid během války proti nežidům dovoleno mít sexuální styk s nežidovskou zajatkyní (ačkoliv jen jeden), dokonce i když je vdaná a je to proti její vůli. Podle některých názorů s ní nemá dovolen žádný sexuální styk předtím, než si ji vezme za ženu. Každopádně by si ji mohl vzít jen tehdy, kdyby konvertovala na judaismus. Pokud nechce konvertovat, musí měsíc až rok zůstat v jeho domě, přičemž si musí stříhat vlasy a držet smutek. Během této doby je možné snažit se ji přesvědčit o konverzi. Pokud ani po uplynutí této doby nechce konvertovat, pak je podle některých názorů možné konvertovat ji proti její vůli, a podle některých názorů dokonce vzít si ji proti její vůli. Podle některých názorů ani jedno možné není, ale musí přijmout přinejmenším sedm Noemových přikázání a pak musí být propuštěna. Pokud odmítá zanechat modlářství, pak musí být odsouzena k trestu smrti (jako všichni modláři). 8.6) Zákaz znesvěcení těla Žida je důležitější než zákaz znesvěcení těla nežida. Ve skutečnosti je podle některých názorů znesvěcení těla nežida možné, protože žádný takový zákaz neexistuje. Proto je podle některých názorů dovoleno pitvat nežida za účelem lékařského studia, ale je zakázáno udělat totéž s mrtvým Židem (a toto, zdá se, je dnes převládající praxí). Nicméně podle některých zdrojů je rovněž zakázáno pitvat nežida, a na druhou stranu je podle některých názorů dovoleno za účelem lékařského studia pitvat i Žida. 8.7) Nežidovská žena může kojit židovské dítě, ale podle některých názorů je to dovoleno, jen když neexistuje jiný způsob, jak ho nakrmit. Podle všech názorů, pokud existuje jiný způsob, se doporučuje nekojit ho nežidovskou ženou, protože to může mít negativní vliv na jeho duši (dokonce i když nežidovská žena jí košer jídlo). 8.8) Žid nesmí sníst zvíře zabité nežidem, i kdyby ho zabil podle všech židovských pravidel. To platí i pro ger toshav (To je v dnešní době problém, protože židovských řezníků zabíjejících zvířata košer způsobem je v České republice minimum pozn. Jehuda) 8.9) Podle většiny názorů nesmí nežid obřezat Žida, dokonce ani za přítomnosti dalších Židů. Podle některých zákonů musí Žid, obřezaný nežidem, podstoupit druhý obřad „symbolické obřízky“. 8.10) Cicit (třásně modlitebního pláště; pozn. překl.), svitek Tóry, tefilin (2 krabičky s řemínky, které se při ranní modlitbě připevňují na ruku a na čelo. Obsahují části Tóry napsané na pergamenu; pozn. překl.) a mezuza (schránka upevňovaná na veřeje vstupu do židovské domácnosti, ve které jsou na pergamenu napsané verše z Tóry. Zbožní Židé ji symbolicky políbí při každém projití dveřmi; pozn. překl.) zhotovené nežidem jsou neplatné. 8.11) Podle určitých zdrojů existují mezi Židy a nežidy fyziologické rozdíly, proto lékařská sdělení, prokazatelně platná pro nežidy, nejsou automaticky považována za platná pro Židy. Podle některých z těchto zdrojů je fyziologie nežida vrozeně odlišná („jejich maso je jako maso oslů“) a podle dalších zdrojů jsou tyto rozdíly důsledkem faktu, že nežidé jedí nekošer jídlo. 9. Metafyzické názory na nežidy 9.1) Židé jsou kompletní lidské bytosti. Na druhou stranu jsou nežidé lidské bytosti, ale ne kompletní lidské bytosti. Rozdíl mezi židovským národem a ostatními národy je stejný jako rozdíl mezi duší a věcí, nebo jako mezi člověkem a zvířaty. 9.2) Rozdíl mezi duší Žida a nežida je větší a hlubší než rozdíl mezi duší zvířete a nežida, protože ti druzí se odlišují počtem, kdežto ti první kvalitou. (Tohle si dobře zapamatujte při jednání s gojímy, na druhou stranu, dnes se rabíni shodují, že pro část gojímů (zednáři, antifašisté, jehovisté, scientologové, adventisté a satanisté) to neplatí pozn. Jehuda) 9.3) Židé mají dvě duše: pozemská duše je kombinací dobra a zla, zatímco ta druhá je součástí Všemohoucího. Nežidé mají jen jednu duši, která je celá zlá. Pozemská duše Židů pochází ze stejné sféry jako duše čistých zvířat. Pozemská duše nežidů pochází ze stejné sféry jako duše nečistých zvířat. 9.4) Podle některých názorů byli jen Židé stvořeni k obrazu Božímu. Podle dalších názorů jsou i nežidé stvořeni k obrazu Božímu. 9.5) Nežidé jsou zvířata na velmi nízké úrovni. Kdyby nebylo Adamova hříchu v zahradě Edenu, neexistovali by. 9.6) Pokud jde o Židy, Bůh pohlíží na dobrou myšlenku jako na čin, ale na špatnou myšlenku nepohlíží jako na čin. Pokud jde o nežidy, opak je pravdou: Bůh nepohlíží na dobrou myšlenku jako na čin, ale pohlíží na špatnou myšlenku jako na čin. Shrnutí halachických nařízení objasňující postoj judaismu k Ger Toshav 1) Zabití GT (stejně jako všech ostatních nežidů bez soudního slyšení, přinejmenším v dobách míru) je zakázáno. Nicméně Žid, který zabije nežida (dokonce i v době míru a úmyslně), nesmí být pozemským soudem potrestán smrtí. Podle některých názorů nesmí být pozemským soudem potrestán vůbec. Ale GT, který usmrtí Žida,dokonce (podle většiny názorů) čistě náhodou a neúmyslně, musí být zabit. 2) Podle některých názorů je zakázáno znesvětit sabat zachráněním života GT, pokud v takovém případě nehrozí nepřátelství vůči Židům. 3) Ve všech situacích, kdy si člověk musí vybrat, jestli zachrání život Žida nebo GT, protože může být zachráněn jen jeden, si musí vybrat Žida. To platí dokonce i v situaci, kdy je Žid zločinec, který ohrožuje život GT – dokonce i tehdy je zakázáno zabít Žida, aby byl zachráněn život GT. 4) Podle některých názorů, pokud Žid předraží zboží, nebo před GT zákazníkem zatají jeho nízkou kvalitu, nedluží mu žádnou náhradu (jako by dlužil Židovi). Každopádně je jasné, že pokud GT předraží zboží, nebo před židovským zákazníkem zatají jeho nízkou kvalitu, dluží mu náhradu. 5) Podle většiny názorů je Židovi zakázáno konzumovat některé potravinářské výrobky zhotovené GT. 6) Podle většiny názorů musí v obchodních záležitostech dostat přednost Žid před GT, dokonce i když to způsobí malou finanční ztrátu. 7) Podle mnoha názorů je zakázáno půjčit GT peníze bez úroku. 8) Je zakázáno odkládat GT výplatu mzdy, ale tento zákaz má menší význam než zákaz odkládat výplatu mzdy Židovi. 9) GT nesmí být jmenován do žádné výkonné státní funkce. Například nesmí být soudcem u židovského soudu. 10 ) GT není u židovského soudu považován za právoplatného svědka. 11) GT, narozdíl od Žida, může být soudem snadno odsouzen k smrti. Odsoudit ho může samosoudce na základě svědectví jediného svědka nebo na základě přiznání, bez jakéhokoliv předchozího varování, dokonce i když je svědek příbuzný [soudce nebo oběti]. 12) Podle některých názorů, pokud zvíře vlastněné Židem poškodí majetek GT, Žid není povinen zaplatit žádné odškodnění. Ale když zvíře vlastněné GT poškodí majetek Žida, je GT povinen zaplatit plnou náhradu. 13) GT, který oloupí nebo okrade Žida (nebo kohokoliv jiného), musí být odsouzen k smrti, zatímco Žid, který kohokoliv oloupí nebo okrade, není k trestu smrti odsouzen nikdy. Žid, který okrade GT, musí vrátit pouze ukradenou částku, kdežto Žid, který okrade Žida, musí vrátit přinejmenším dvojnásobek ukradené částky. 14) Trest smrti může být dán GT, který unese Žida, ale ne Židovi, který unese GT. 15) GT nesmí slavit sabat a náboženské slavnosti, nebo si pro sebe stanovit náboženský den odpočinku. Pokud to udělá, musí být potrestán bitím (a podle jednoho názoru má být potrestán smrtí). Podle jednoho názoru si nesmí určit ani světský den odpočinku, nebo úmyslně celý den odpočívat. 16) GT nesmí studovat Tóru. Pokud to udělá, má být potrestán bitím. 17) Žid nemá truchlit (např. sit shiva) pro svého GT bratra a sestru (to jest potomstvo jeho otce a nežidovské ženy), syna nebo dceru (děti jeho a nežidovské ženy). 18) Žid a GT nesmí být pohřbeni vedle sebe. 19) Žid nesmí jíst zvíře zabité GT, dokonce i když bylo zabito podle všech ostatních pravidel židovského práva. Budeme rádi za jakékoliv připomínky, komentáře a dotazy k uvedenému textu Zasláno do Čtení z talmudu | 7 Comments » Proč chceme zničit gojímy? 02/02/2009 Drahý bratře rebe Judeli Tvůj příspěvek k mému předchozímu článku „proč podporujeme homosexuály a pedofily?“ je natolik zajímavý, že jsem se rozhodl udělat z něj samostatný článek Shalom Jehuda Pozdrav bratrum Jehudovi a Izaksteinovi ! A necht sam Satan jim zehna za jejich svate komentare .. Ano mi obrezani bratri a sestry, nezbyva jiz mnoho dni, aby nam svet spadl do klina jako zrala hruska. Az k okamziku s velkym „O“ dojde, tak akorat to udela „ZUCH!“, a je to doma. Zakladem naseho uspechu jak jiz vime, je nejprve zdemoralizovat gojimy, pocinaje obranim o jejich tradice a puvodni identitu, v procesu se jim jeste vysmivat tim, ze „jsou zastarali, staromodni“, a ze jedina moznost napraveni takovych smesnych prezitku je stat se konecne „modernimi“, prestat byt rasisty namisto toho obejmout rasovou diversitu, a multikulturu. A abychom neopomeli na zakladni komentar bratra Jehudy tykajici se teto otazky, tak rovnez musi vymenit ty zastarale a smesne heterosexualni zvyky za daleko vice pokrocilejsi, – jak moderni veda bez zadnych pochyb dokazala – na multi-sexualni, trans-sexualni a rozdilne-orientovane sexualni praktiky. A mit pritom jeste ‚lot of fun‘. A pak kdyz takovy goj bude nasimi lzemi vychazejici z naseho nejsvatejsiho Talmudu a satanske Kabaly zpity a upadne do spanku, tak potom dojde k zaverecne fazi nasi operace. Tzv. Final Solution, tj. nase nejsvatejsi hybridizace gojimu s rasami a smesicemi 3. sveta. Ptate se opet mi bratri a sestry kdou jsou ti gojimi? Klidne vam to opet zopakuji: Gojimi nejsou zadni negroidi (tj. potomci Neandrtalcu kteri prezili dobu ledovou v teple Afriky), ci asiate, indove, cikani, arabi, mestiza, a tak podobne. Gojove (odvozeno od hebr. slova ‚goy‘, mnozne cislo ‚goim‘, znamena narody, to bylo puvodni slovo pro 10 kmenu Israele z Tory, kteri se pred 2700 lety segregovali od planu nasich babylonsko-idumijskych otcu, a tak se vyhnuli nasi svate internacionalizaci) jsou ADAM rasa. Adam je hebrejsky ‚aw-dam‘, a to znamena ‚ukazovat krev v tvari, ruzovet, rudnout. Tito ‚aw-dam‘ byli tez pozdeji znami coby ‚Gentiles‘. Z Latiny puvodni vyznam ‚Gentile‘, znamena ‚ti co nejsou Zide‘. Nakonec tito ‚Aw-dam‘, tj. Adam rasa, s nastupem nami tak nenavideneho nemeckeho Narodniho Socialismu (ti zatraceni nackove!), se stali znamymi coby Arijci .. A zase se ptate: Proc ty gojimy tolik nenavidime? Reknu vam to narovinu: ty kteri posilili ci posiluji nase rady, a podepisou krvi (obrizkou) smlouvu s nasim Otcem Luciferem, ty my do nasich radi privitame. Ostatne jak uz to delame od nepameti. Tj. od dob kdy 200 nasich praotcu vedeni nasim fuhrerem Luciferem sestoupili na tuto planetu a obcovali s krasnymi dcerami rasy AW-DAM. To bezpochyby proto, aby si vylepsili ten nas puvodni dabelsky vzhled. V tomto si nesmime nalhavat, neb to je nas, mi mily bratri a sestry, zakladni puvod (jeste drive nez jsme mezi nas uvitali ten skutecny nas ‚power house‘ – chazarske bratry ze staroveke rise Chazarie). O nejakou dobu pozdeji, tj. dnes pred 2500 lety, kdyz nekteri z nasich predku z vetve Juda a Benjamin byli v babylonskem zajeti a byli znami coby Judaite, z vlasti jejich Judea (jizni provincie puvodniho Davidova Israele), tak potomci nasich 200 praotcu a samotneho Otce Lucifera v te dobe zijici v Babylonu si vybirali z vetve Juda dal si varku krasnych dcer AW-DAM, aby si nadale vylepsovali svuj fyzicky apeal. A od teto doby, tj. za poslednich 2500 let, mi mili bratri a sestry se nami traduje, ze ten kdo ma matku z vetve Juda (dnes jsme si to zjednodusili na Zidovku), tak automaticky je Zid, a to bez zadneho naseho svateho rabinskeho proverovani a pak schvalovani typu ‚who is who, and who is Jew‘. Proto az dodnes, mi mili bratri a sestry, opet musim rici vam pravdu a nelhat tak jako lzeme neustale gojum: Ano, dnem i noci zavidime tem pravym AW-DAM ten jejich vzhled, ano, – zarlime. Nekdy ze zavisti bychom chteli byt jako oni, – a musim priznat ze nekterym z nas se to podarilo, – ale pritom kdyz tito Aw-dam se masove rozhodli zit od nas izolovane, a stranit se nas, neintegrovat se s nami jako nekteri jejich v minuli i soucasni jednotlivi sourasovci, a pro ochranu pred nami kdysi prijali za zachrance, a az dodnes v te jejich gojimske tradici mnozi pokracuji, toho-onoho, hm-hm, no toho — Yeshu co jsme pred 2000 lety obesili, tak je musime nicit, nicit, nicit, az je uplne znicime! A to bud primou extrerminaci, ci jeste lepe hybridizaci ktera nam doda potrebne otroctvo do nadchazaejiciho Noveho Usporadani Sveta, tj. kralovstvi naseho Pana Satana! A pak, v takovem okamziku, kdyz budeme mit vyhrano, my se otevrene prohlasime za vyvolenou rasu AW-DAM, ale ne stvorenou nami tak nenavidenym otcem toho Yeshu ktereho nenavidime jiz 2000 let, nybrz NASIM Stvoritelem, nasim Panem, Satanem! Proto mezitim, v priprave na tento slavny okamzik, mnoho z nas, predevsim nase sestry, se uz snazi vypadat jako aw-dam zeny tim ze si barvi vlasy na blond, nechavaji si obrezavat skvostne zahnute nosy (to nevim proc, ja i moje zena Frayda, a 10 deti mame takove zahnute nosy ve tvaru pismena „6, vzdyt je to prece krasa, dar primo od naseho Otce Lucifera), pudruji se aby ziskali rumence, a tak podobne. Podivejme se treba na sestry Parkanovou, ci Korbel-Spiegel Albright. Nebo na sestry Barbaru Walters, sexualni terapistku Dr. Ruth, hercky naseho Hollywoodu Goldie Hawn, Gwyneth Paltrow. Tyto sestry bud diky jejich vlastni prisade ‚aw-dam‘, ci nasim specialistum dnes vladnoucim plasticke chirurgii a kosmetickym salonum „have made it“ (zde bych ale kritizoval sestru Madleine Korbel-Spiegel Albright, ze ackoliv zije jiz tolik let v nasi kolonii USA oplyvajici svetovymi spickami plasticke chirurgie, ze se z duvodu kamuflaze, aby zbytecne neprovokovala gojimy, si ten zahnuty nos nenechala trochu pririznout). Ci nas bratr blondaty Joe Liberman obarveny na blond. Nebo regulator gojimskych nazoru bratr Larry Zeiger-King, ktery noc co noc, aby ziskal ten duveryhodny aw-dam look, ma vlasy obarvene na blond, je slusive napudrovan, oden v ladicich ksandach a kosili, koncentrovane naslouchajici, sedici opreny o lokty, a nadsene stimulijici inteligentni diskusze nasich dalsich sester ci bratru jako treba Ben Stein na jedne strane, a Barney Frank na druhe strane. Bratr Frank aby za ucelem stimulace zajmu gojimu o rozdilnou sexualni orientaci si ve vsi obetavosti jeste nechal vylamat zuby, aby v pripadne extazi vzruseni neukousnul svemu partneru pyjniho zaluda (zde doufejme ze bratr Frank nikterak nehresi, a ze zalud ktereho cumla, je vzdy razne a odborne obrezan nasim svatym rabinatem). Tot dnes, me mile sestry a bratri je vse, a tesim se opet na slysenou. Rebe Judel Shulewitz Zasláno do Čtení z talmudu | 3 Comments » Čtení z Talmudu, druhá část 27/01/2009 Drahý bratře rebe Judeli, jistě ti nebude vadit že jsem z tvých příspěvků pod článkem o Velkém Izraeli udělal samostatné články. Díky za překlad naší svaté knihy. Já jsem také přes noc něco přeložil, jak vidíš na mém předchozím článku, a protože oba jsme vybírali ty nejdůležitější pasáže, v několika věcech se opakujeme. To však nevadí, neboť tyhle věty se musí neustále opakovat. Vkládám zde tedy tvůj příspěvek: Jehuda Drahy bratre Jehudo, je mym obrezanym potesenim potkat, trebaze na elektronicke bazi, tak oddaneho souverce, odhodlaneho bojovat proti nevdecnym a zlym gojimum, jak jsi Ty sam. Necht Te nas Pan Lucifer za to odmeni. Rozumim, ze jsouce nyni zaneprazdnen balamutenim gojimu, a nacku kteri nas vsechny chteli (a stale chteji) vyslat plynovyma pecma do luftu, a statecne je coby zurnalista pres nase svata media neustale hecujes a povzbuzujes k rasovemu michanim (prave Final Solution), moc casu ke studiu nejsvatejsiho manuskriptu jehoz se nam dostalo od naseho Otce Lucifera, Babylonskeho Talmudu, pak nezbyva. A proto jak jsi me pozadal, tak je moji cti Ti predlozit zakladni body naseho nejsvatejsiho Talmudu, predevsim instrukce jak zachazat s adamitskymi gojimy, nacisty a podobnymi grazly. Prosim cti nasledujici alespon 10x denne po cely tyden, a nezapomen se pritom kyvat dopredu a pak dozadu. Dopredu a pak dozadu, a tak dale. Neb kdyz ja coby maly Judel jsem chodil do nasi milovane Yeshivy, nas rebe nam vzdy pripominal abychom se u studia hajbali dopredu a pak dozadu. A tak jsme spojili dobre s uzitecnym: nazpamet se naucit jak zli jsou gojimi a co s nima mame delat, a pritom jsme meli jeste telocvik. Ja mam s Fraydou 10 malych zidat, pravda uz vlastne nejsou tak mali, a 3 starsi pres kyvani dopredu a pak dozadu do sebe prakticky nasoukali cely Talmud, a zbytek mych malych pejzatych deti si nazpamet pamatujou co Ti prikladam. A je klidne muzu vzbudit kazdeho treba o pulnoci, a deti se zacnou kejvat, a nasledujici pasaze ze sebe vychrli, jen radost pohledet! Vsak Frayda a ja jsme na nase ratolesti proto moc hrdi, a ze pokracuji ve slepejich svych predku, pres kagana Bulana, k Edomu a nasemu edomitickemu krali Herodovi, pres naseho babylonskeho genia Hillela, az k samotnym nasim predrahym 200 satanskym “founding fathers”, v cele se samotnym nasim Otcem Luciferem! Shalom Rebe Judel =========================================== Moed kattam 17a : Jestliže žid chce učinit zlo, měl by jít do města kde ho nikdo nezná a tam zlo spáchat. Erubin 21b : Kdokoliv neuposlechne rabíny zaslouží si smrt a bude potrestán v pekle kde se bude vařit ve výkalech. Sanhedrin 58b : Jestliže se goj dotkne žida, goj musí zemřít. Sanhedrin 57a : Žid nemusí gojovi platit mzdu za vykonanou práci. Baba Kamma 37b : Jestliže nějaký izraelský dobytek potrká kanaánského dobytka nemusí mu nic nahrazovat. Ale jestliže kanaánský dobytek potrká izraelského dobytka musí být odškodněn. Abodah Zarah 36b : Nežidovská dívka je ve stavu niddah (špíny) již od narození. Abodah Zarah 22a-22b : Gojové upřednostnuji sex s kravami. Sanhedrin 106a : Je řečeno, že Ježíšova matka byla děvka : byla potomkem princezen a guvernérů a jako děvka spala s tesařem. Baba Mezia 24a : Jestliže žid nalezne něco co patří gojovi, nemusí mu to vracet. Sanhedrin 76a : Bůh neušetří žida, který si vzal svou dceru za ženu nebo manželku, která si vezme svého nezletilého syna a neušetří žida, který vrátí věc po té co ji ztratil goj. Sanhedrin 57a : Když žid zabije goje nebude potrestán. Když žid okrade goje může si lup ponechat. Baba Kamma 37b : Gojové jsou mimo ochrany zákona a Boha a jejich peníze jsou vystavené Izraeli. Baba Kamma 113a : Aby žid zaskočil goje, může použít jakekoliv lži (úskoku). Yebamoth 98a : Všechny nežidovské děti jsou zvířata. Gittin 57a: Ježíš je v pekle a vaří se v horkých výkalech. Sanhedrin 43a: Je řečeno o Ježíši (Yeshu Nazaretský), že byl popraven, protože provozoval čarodějnictví. Před večer Paschy byl Ježíš pověšen a čtyřicet dnů před tím byl opilý k smrti při provozování magie, lákal lid k modlářství…. Byl to svůdce a jako takového je netřeba ho litovat či bránit. Rosh 17a: Křesťané (minnim) a jiní, kteří odmítnou Talmud půjdou do pekla a budou tam mučeni po všechny generace. Sanhedrin 90a: Kdo četl Nový Zákon (nekanonické knihy) nemá žádnou účast ve světě budoucím. Yebamoth 59b: Žena, která obcovala se zvířetem si může vzít židovského duchovního. Žena, která souloží s démonem si může vzít židovského duchovního. Hagigah 27a: Žádný rabín se nemůže dostat do pekla. Baba Mezia 59b: Rabín vedl diskusi s Bohem a porazil Ho. Bůh připustil, že prohrál. Shabbath 116: Židé musí zničit knihy křesťanu, to jest Nový Zákon. Gittin 69a: Pro uzdravení těla žida, ať vezme prach, který leží ve stínu kolem toalety, smíchá to s medem a sní to. Yebamoth 63a: Adam souložil se všemi zvířaty v zahradě Eden. Yebamoth 63a: Zemědělství je nejnižší povolání. Sanhedrin 55b: Žid se může oženit s tříletou dívkou (doslova : tři roky a den). Sanhedrin 54b: Žid může souložit s dítětem pokud je starší devíti let. Kathuboth 11b: Když dospělý muž obcuje s malou dívkou není to nic. Gittin 70a: Člověk přicházející z toalety by neměl souložit . Gittin 70a: Člověk přicházející z toalety by neměl souložit dokud neujde půl míle, protože ho provází démon. Jestli bude souložit, narodí se mu epileptik. Menahoth 43b-44a: Žid je povinen říkat následující modlitby každý den: Děkuji ti Bože, že jsi mne neučinil gojem, ženou či otrokem. Soferim 15, Pravidlo 10: “Tob shebe goyyim harog” (dokonce i ti z nejlepších gojů by měli být zabiti). Kerithoth 6b: Ten kdo lije posvěcený olej nad dobytkem či nádobou není vinný, jestliže ho lije nad goje (goyyim) nebo mrtvými je nevinný. Zákon týkající se dobytka a nádob je správný, protože je psáno : “Nesmí se vylít na tělo nepovolaného člověka” (Ex. 30:32) a dobytek a nádoby nejsou lidé (Adam). Kodex Majmonida, svazek 10: “Je to nicméně micva (náboženská povinnost) vymítit židovské zrádce, minnim a apikorsim, a způsobit jim pád až do propasti zničení, dokud budou způsobovat nepříjemnosti židům a obracet lid od b-ha, jako to dělal Ježíš Nazaretský a jeho žáci a Tzadok, Baithos a jejich žáci”. Překlad rabbi Judel Schulewitz Zasláno do Čtení z talmudu | 2 Comments » Čtení z Talmudu 27/01/2009 Milí bratři Dozvěděl jsem se závažnou skutečnost že mnozí naši bratři a sestry neumí hebrejsky, někteří bratři a sestry se mě ptali co znamenají články v hebrejštině, na což jim nemohu odpovědět, neboť nevím kdo se ve skutečnosti za takovým emailem skrývá a naše tajné plány na světovládu nemohou padnout do rukou Gojímům. Vzpomeňte si, jaké problémy nám způsobilo, když se naše tajné plány dostaly před sto lety do rukou gojímských psů, konkrétně agentů ruské tajné služby, kteří je zveřejnili pod názvem Protokoly sionských mudrců. Něco takového se nesmí opakovat, a proto nikomu neprozradím co se v hebrejských článcích nalézá. Neznalost hebrejštiny je ale velký problém, kdo neumí hebrejsky, nemůže si ani přečíst Talmud, Šulchan Aruch, Enochovu knihu nebo Baruchovu knihu ani žádnou jinou svatou knihu naší víry. To je ale velká škoda, nejde jen o náboženství, ale i o to že v těchto knihách jsou obsaženy návody jak máme žít. Rozhodl jsem se proto že přeložím do češtiny část Talmudu. Talmud má celý asi šest tisíc stran, a proto jsem ho mohl přeložit jen malou část. Nevybíral jsem ani modlitby ani jiné náboženské věci, ale vybral jsem právě věci z našeho každodenního života, kterými se všichni musíme řídit a pro přehlednost jsem je rozdělil do pěti odstavců: VYVOLENOST ŽIDOVSKÉHO LIDU „Žid je Bohu milejší než Andělé.“ „Kdo dá Židu políček, jako by Boha políčkoval.“ „Pročež gojím, jenž Žida udeřil, hoden je smrti.“ „Toto ustanovení je spravedlivé, neboť beze sporu je rozdílnost mezi všemi věcmi, rostliny a zvířata nemohou trvat bez péče lidské a jako je člověk vyšší zvířat, tak Židé předčí všechny národy na světě.“ „Nežidé jsou dobytčí plémě.“ „Kdyby nebylo Židů, nebylo by blaha pozemského, ni slunečních paprsků, ni deště a lidé nemohli by žít.“ Rabbi Moisej ben Nachman, rabbi Raši, rabbi Abravanel, rabbi Jakult a rabbi Menachen, přirovnávají nežidy k psům, oslům a sviním. rabbi Abravanel: „Židovský národ je hoden věčného života a ostatní národové oslům jsou podobni“ rabbi Menachen: „Vy všichni Židé jste lidmi a ostatní národové nejsou lidmi, neboť duše jejich od zlých duchů pocházejí, duše pak židovská ze Svatého Ducha Božího“ rabbi Jakulta: „Pouze Židé hodni jsou názvu lidi, kdežto gojím od zlých duchů zplozený,má právo nazývat se jedině sviní“. „Kletba Jehovy se vznáší nad gojími.“ „Neprojevujte gojímům žádného soucitu.“ „Zakazuje se chovat se soucitně k těm, kteří rozumu nemají.“ „Nesluší se člověku spravedlivému, býti milosrdným k bezduchým.“ „Buďte čistí k čistým a lstiví k nečistým“ „Ať se neříká, že gojímové mohou nebýt nečistými a dokonce býti ctnostnými.“ „Konají-li dobro, podávají-li almužnu, vystupují-li ctnostně, pak tím více nutno je nenávidět a přičítat jim to k zlému, neboť činí tak jedině z ješitnosti.“ rabbi Bakaj: „Licoměrnost je dovolená: Žid má navenek býti přívětivý k nečistým gojímům, má jim projevovat úctu a říkat: „Miluji vás!“ To však je dovoleno, jak rabbi Bakaj vysvětluje: „Jen v tom případě, potřebuje-li Žid v něčem nečistého, nebo má-li důvod se ho obávat, jinak byl by to hřích.“ „Křesťané jsou zajisté horší jiných modloslužebníků, neboť se klaní jakožto Bohu nečistému Židu, jenž od víry odpadl a čarodějnictvím se zabývá.“ „Jeho jméno budiž vyslovováno se slovy: „Ten, jehož památka budiž zničena.“ A proto rabbi Raši společně s jinými vyzývá: „Nejlepšího mezi křesťany zabijte! Rabbi Majmonid: „Je třeba zabíjet a vrhat do záhuby všechny zrádce Izraele, podobné Ježíši Nazaretskému a jeho stoupencům.“ OBCHOD S GOJÍMY „Zakazuje se vracet gojímovi ztracené, kdo vrátí gojímovi, co ztratil, nenalezne milost u Boha.“ „Stejně jako s klidným svědomím lze zabít divokou šelmu a zmocnit se jejího lesa, tak možno zabít nebo vyhnat gojíma a přivlastnit si jeho majetek.“ „Majetek gojímův podoben je opuštěné věci, jeho pravým majitelem je Žid, který se ho zmocní.“ „A je to spravedlivé“ – vysvětluje rabbi Albo i někteří jiní rabíni – „neboť Bůh dal Židům právo na život i majetek ostatních národů.“ „Ukradne-li gojím sebemenší věc, budiž potrestán smrtí.“ „Židu dovoleno je, zachce-li se mu zmocnit se majetku gojímova, neboť tam, kde psáno je: „Nečiň zla bližnímu“, nepraví se: „Nečiň zla gojímům“. „Může býti obviněn Žid z krádeže, neokradl-li jiného Žida? Okradl-li gojíma, pak sobě vzal jen, co je jeho vlastnictvím. rabbi Aši praví svému sluhovi: „Přines mi hrozny, jsou-li majetkem goje, nedotýkej se jich, jsou-li vlastnictvím Žida.“ „Bůh přikázal půjčovati gojům peníze, ale na úrok, pročež místo pomoci jsme povinni působit jim zlo, byť šlo i o člověka, který by nám mohl býti prospěšný. Zato však s Židem se nesmí takto zacházeti.“ rabbi Majmonid: „Kdo vrátí nevěrnému ztracené, hřeší, neboť upevňuje moc nečistých“ rabbi Jeruchom: „Má-li gojím směnku Židovu, která je důkazem, že půjčil peníze tomuto Židu, a gojím ztratí stvrzenku, pak Žid, který ji nalezne, nemusí ji vrátit, neboť závazek jeho bratra v Izraeli padá té chvíle, kdy byla stvrzenka nalezena. Pak-li ale Žid, který nalezl stvrzenku, přece jen zamýšlí ji vrátit gojímovi, nutno mu v tom zabránit slovy: „chceš-li proslavit jméno Boží, učiň tak s tím, co tobě náleží.“ „Dopomáhat gojímovi, aby obdržel půjčené, znamená okrádat Žida“. „Dovoluje se bojovat proti gojímům s pomocí lichvářství a šidit je, prodáte-li však něco Židu, nebo kupujete-li od něho, není vám dovoleno šidit ho.“ „Dopustí-li se goj při sestavování účtu chyby, nechť si Žid řekne: „Nic neví!“ Neradím však Židu aby uváděl sám goje v omyl, mohlo by se stát, že úmyslně činí chybu, aby zkoušel Žida.“ rabbi Brenc: „Jestli Židé po celý týden byli na cestách a na pravo či na levo šidili křesťany, v sobotu se shromáždí a oslaví svoji obratnost, řkouce: „Nutno vyrvat srdce z těl gojímů a zabít nejlepšího mezi křesťany.“ „Gojím nemá práva na majetek. To právo náleží pouze Židu. Žid, který si vypůjčuje od křesťanů, bere si svoje vlastnictví, žádá-li pak gojím, aby se mu vrátilo půjčené, dopouští se nezákonnosti.“ „Zákony jsou k tomu, aby dopomáhaly Židům ovládat křesťany. Tam kde je Žid soudcem je povinen svým souvěrcům skýtat možnost vyhrát každou při, byť byla pro Žida sebenejnepříznivější.“ „Soudí-li se Žid s nežidem, dejte svému bratru vyhrát a cizinci řekněte: „Tak velí zákon!“ rabbi Akiba udílí radu pro případ, že by se při procesu všechny okolnosti postavily proti Židu. V takových případech nutno je žalujícího křesťana obelstít nebo úklady různými tak znechutit, aby pře raději nevedl. rabbi Akiba radí Židům, aby neprojevovali radosti nad rozhodnutím soudu, by se neuvedla v pochybnost jeho nestrannost. ŽIVOT ŽIDŮ V ZEMI GOJÍMŮ Majmonid radí Židům, aby se ve státech, ve kterých žijí, domáhali postavení, která by jim dávala možnost pod nejrůznějšími záminkami stíhat křesťany a vydávat je nejpřísnějším trestům. „Je-li Žid nucen přísahat věrnost zákonům a státní autoritě, aby byl přijat do státní služby nebo do armády, může v duchu připojit vlastní dodatek, který plně ruší smysl přísahy, a tím se zbavit její závaznosti.“ „Rabbi Jochanan vyslechl jednou od jedné vznešené dámy vyznání tajemství. Před tím přísahal jí, že neprozradí tajemství. Přísahal: „Bohu Izraeli nepovím tajemství.“ Dáma myslela, že ani bohu Izraeli nevyzradí jejího tajemství. Rabbi však v duchu dodal: „Povím je však národu židovskému.“ Tím sobě umožnil prozradit tajemství, aniž by porušil přísahy. Za tuto obratnost budiž mu chvála v Talmudu.“ „Rabbi Akiba postupoval mnohem jednodušeji. Ke každé přísaze, kterou byl nucen složit, v duchu dodával: „Tato přísaha nebude platit!“, což stačilo, aby jeho svědomí bylo klidné“ Talmud dovoluje takový postup ve všech případech, kde některá vláda gojímů ukládá Židu povinnost přísahy. Je-li obviněn Žid z hrdelního zločinu, jiný Žid, povolaný nuceně za svědka, má právo i pod přísahou vypovídat křivě, aby pomohl svému souvěrci, musí ovšem k přísaze připojit pro sebe formulku rušící její závaznost. Je-li na příklad Žid gojímem přinucen k přísaze, že neopustí domova nebo státu, stačí, připojí-li: „Dnes neodjedu!“ Později může odjeti, aniž by porušil přísahy.“ „Gojím má podobu lidskou a ne psí nebo svinskou, aby se nehnusilo Židu s ním se stýkat, ale jinak zůstává zvířetem a není proto třeba plnit mu dané slovo nebo dodržovat přísahu, jako se to nečiní vůči zvířatům. Byl-li na příklad gojím zavražděn, může Žid s čistým svědomím odpřísáhnout, že nebyla prolita lidská krev. Byl-li gojím oloupen, může Žid odpřísáhnout, že tomu tak není, poněvadž podle Talmudu všechen majetek pozemský náleží Židům a křesťan nemá, co by ztratil, nebo o co by byl oloupen. Je pouze dočasným opatrovníkem majetku, jehož vlastníkem je vyvolený židovský národ“. Abychom měli svědomí zcela klidné, je ustaven každoročně svátek „Jom Kipur“ neboli „den velikého odpuštění“ Ten den mohou býti všichni Židé osvobozeni dopředu od závaznosti přísah, které budou nuceni během roku složit. O svátku „Jom Kipur“ shromažďují se Židé v synagogách a jakmile se na nebi objeví první hvězda velký rabín nebo vedoucí duchovní hlasitě zvolá: „Ať všechny sliby, všechny závazky, všechny přísahy, které učiníme a které splnit se zakleneme, od tohoto dne velkého odpuštění do příštího svátku jsou odloženy a zničeny, aby byly bez síly a významu. Chceme, aby naše sliby nebyly sliby, aby naše přísahy nebyly přísahami.“ SEXUÁLNÍ ŽIVOT „Jako na život, tak i na majetek, i na ženy gojímů má každý Žid plné právo. Mojžíš sice praví: Aniž požádáš manželky bližního svého. Ženou bližního je však pouze Židovka, a nikoliv žena gojímova. Proslavení rabíni jako rabbi Raši, rabbi Bakaj, rabbi Lewy, ben Gerzon a mnozí jiní, soudí, že není cizoložství, kde není manželství: gojímové jsou obyčejný druh živočišný a nemohou tudíž uzavírat sňatků, které jsou Božího původu.“ rabbi Majmonid: „Dovoleno je svést shiksu.“ „Muž smí dělat se svojí ženou, co se mu zlíbí, jako s kusem masa, jež může jíst pečené nebo vařené podle chuti.“ „Přišla si jednou stěžovat rabínu žena na svého muže pro jeho nepřirozené sklony. Rabbi řekl: Dcero moje, nemohu ti pomoci, neboť zákon přináší tě v oběť.“ V talmudu se radí se zbavovat panenství souloží děvčátka, jež mají tři roky a jeden den, je-li mladší tří roků, není to větším hříchem, než jako když prstem se dotkneš oka a zaslzí. (o tom jestli je dovoleno souložit i se stejně starými chlapci jsem v Talmudu nic nenašel, protože to však není zakázáno, logicky je to povoleno. pozn. Jehuda) ZABÍJENÍ GOJÍMŮ Rabbi Majmonid: „Přikázání „nezabiješ!“ znamená, že nesmí býti zabíjeni synové Izraeli.“ „Gojím však a kacíř nejsou syny Izraelovými. Je tudíž možno s klidným svědomím a podle libosti zabíjet gojímy. Ba, něco více. Nehrozí-li nebezpečí, pak je to přímo povinností Žida neboť je psáno:„Nejlepšího z pohanů zab!“ „Vytáhneš-li gojíma z jámy, do které padl, pak zachraňuješ člověka pro modloslužebnictví. „Zakazuje se mít soucit s nevěrným, vidíš-li ho, že tone v řece nebo hyne. Je-li blízký záhuby, není třeba ho zachraňovat.“ rabbi Abravanela: „Nenávidět, opovrhovat a hubit každého, kdo k synagoze nepřísluší nebo od ní odpadl!“ rabbi Bakaj praví o nečistých gojímech: „Jejich život, ó Žide, v tvých je rukou, stejně jako jejich peníze. „Padne-li kacíř (tj gojím) do jámy, není třeba ho vysvobozovat, je-li v jámě žebřík, nutno jej vytáhnout se slovy: „Činím tak, aby můj dobytek tam nespadl.“ „Nalézá-li se kámen u otvoru jámy, přival ho blíže se slovy: „Činím tak, aby můj dobytek nemohl propadnout.“ „Prolévající krev gojímů Bohu oběť přináší.“ „Žid, který zabije gojíma má takové zásluhy před Bohem, že ospravedlňuje se Žid i tehdy, zavraždí-li omylem místo gojíma Žida.“ „Kdo chce zabít zvíře a zabije neočekávaně člověka, kdo chce zabít gojíma a omylem zabije Žida, není vinen a nezaslouží trestu.“ „Goj vědomě zabivší Žida, vinen je tolik, jako kdyby celý svět vyvraždil.“ „Gojím, který se rouhal, svedl ženu nebo zavraždil jiného gojíma, budiž prohlášen za nevinného, když přijme víru židovskou.“ „Zavraždí-li gojím Žida, tu i bez ohledu, dá-li se obřezat nebo ne, hoden je smrti.“ Milí bratři, tyhle citáty pro začátek stačí. Nezapomeňte na to že Talmud je svatá kniha, podle které se musíme doslova řídit. Talmud je dokonce závaznější než Starý Zákon. V Talmudu je doslova psáno: „Bible podobá se vodě, Mišna vínu a Gemara vínu vonnému. Jako květ nemůže existovati bez vody, vína i vína vonného, tak se nemůže obejíti bez Bible, Mišny a Gemary. Starý zákon je podoben soli, Mišna podobna je pepři a Gemara vonné masti, svět pak nemůže býti bez soli, pepře a vonných mastí. Kdo se učí Bibli, koná věc, která sama o sobě může být ctností, avšak nemusí jí býti – kdo se učí Mišně, jedná chytře a bude odměněn, ten pak, kdo se učí z Gemary, vyznává vyšší ctnosti. Přenese-li člověk výrok z Talmudu na Bibli, nebude šťastnějšího nad něj.“ „Slova Talmudu jsou sladší než slova „Zákona“. „Hřích proti Talmudu je těžší hříchu proti Bibli.“ „Netřeba obcovati s těmi, kdo mají v rukou Bibli a nikoliv Talmud.“ „Synu můj, chovej se s větší úctou a pozorností k slovům rabínů, než ke slovům Zákona.“ „Ten, jenž čte Bibli bez Mišny a Gemary, podoben je člověku, neznajícímu Boha.“ „Všechna slova rabínů všech věků a pokolení jsou slova Boží, podobná slovům proroků a to i tehdy, odporují-li si navzájem, kdo odporuje rabínu, vstupuje s ním ve spor, reptá proti němu, spor vede s Bohem a proti Bohu reptá.“ „Slova rabínova jsou slova Boha živého.“ „Pomněte, že slova rabínů jsou sladší než slova proroků.“ Ano, tak velký význam pro nás má Talmud. Nevěřte těm, kteří říkají že Talmud je jen historický dokument a že se jim řídit nemusíme. Ti, co tohle říkali to řekli jen proto aby uklidnili křesťany a další gojímy a namluvili jim že se nás nemusí obávat. Mezi sebou si však můžeme říci jaký je skutečný smysl Talmudu, a Talmud jsou slova našeho otce Lucifera, který mluvil ústy rabínů. A my nejen že tyto zásady musíme znát, ale také se jimi musíme v běžném životě doslova řídit. Pokud někdo z bratrů, kteří to budou číst má nějakou jinou část naší svaté knihy v českém překladu, může mně to poslat abych mohl přidat další část Talmudu. Adonai!

Projekt "AUTOBUS"

autobus

Copyright © 2018 Seven Roses o.p.s.. All Right Reserve.