Staré přísloví říká: „Jak kráčí církev, tak kráčí svět.“ To platí i o poslední generaci, která žije na konci času. Spasitel připodobnil konec světa ke světu v době potopy, když řekl:

Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé: Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky - takový bude i příchod Syna člověka. (Matouš 24,37-39)

mladí lidé, sedíš na večírkuPřed potopou byl svět zaměstnán vyhledáváním příjemných prožitků: jídlo, pití, sex – vše nehledící na božské skutečnosti. Totéž je pravda o dnešním světě. Mnoho lidí je dnes zaměřeno na jídlo, sex, filmy, hračky – cokoliv, co je napadne, co by jim přineslo „potěšení“, nehledíc na skutečnost, že tento svět brzy skončí.

Ekklesia, která pochází z takových světských podmínek, je, stejně jako svět, slepá k božským skutečnostem. Neobstála v tom, aby byla světlem světa, a nehledě na „náboženskou“ reputaci, stala se jedno se světem. Yahuwah věděl, že ekklesia poslední generace bude tak zaslepená vůči svému pravému stavu. V milosti poslal velmi důležité varování, kterého by měli všichni dbát:

Andělu církve v Laodiceji piš: Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, svědek věrný a pravý, počátek stvoření [Yahova]: "Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.“ (Zjevení 3,14-16)

Je smutné (a ironické), že toto varování nazvané Laodicejské poselství je opakovaně odmítané lidmi, kteří trvají na tom, že se jich to netýká. Božské varování dále vysvětluje, proč Yahuwah považuje jejich stav za tak ubohý: „Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý.“ (Zjevení 3,17)

Když člověk smíchá horkou vodu se studenou, výsledkem není studená ani horká, ale pouze ošklivě vlažná. Ekklesia poslední generace má velmi horké skutky. Chodí do „církve“ a dokonce i na modlitební setkání uprostřed týdne. Podporují různé náboženské akce svými penězi. Konají evangelizační semináře a kliniky na ukončení kouření. Jsou velmi horliví v konání dobrých skutků . . . ale jejich srdce jsou studená. Ty „horké“ skutky nevycházejí z lásky k Otci a Synu, ale degenerovaly do formy spasení skrze skutky.

Pyšné srdce se snaží získat spasení; ale obojí – náš titul v nebi i naše připravenost pro nebe – se nachází ve spravedlnosti [Yahushuově]. [Pán] nemůže dělat nic pro obnovu člověka, dokud není přesvědčen o své vlastní slabosti a zbaven veškeré soběstačnosti, dokud se neoddá pod kontrolu [Yaha]. Pak může přijmout dar, který mu touží [Yah] darovat.2

A co je opravdu smutné? Právě ti, kteří konají všechny ty horké skutky, jsou těmi, kteří se těmito skutky snaží dopracovat do nebe a přitom vůbec neví, co činí. Jsou slepí a opravdu neví, že z pohledu Nebe jsou „ubozí, bědní a nuzní, slepí a nazí“ a potřebují vše. Jejich náboženství, stejně jako dávných farizeů, je vnější náboženství, které se nedotýká jejich chladných, hříchem zatvrdlých srdcí. Kombinace horkých skutků se studenými srdci vytváří „vlažný“ stav, který bude Yahuwahem zcela zavržen, pokud nebudou činit pokání.

muž, který držel Bibli se slzy stékaly tvářVe své milosti nabízí Nebeský Otec řešení a lék: „Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl.“ (Zjevení 3,18)

Potom přichází milující ujištění: „Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání. Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.“ (Zjevení 3,19.20)

Yahushua zemře, aby zachránil hříšníky – i Laodicejské hříšníky poslední generace. Protože slepota je jedním z rozlišujících atributů poslední generace, musí ti, kteří dbají tohoto varování, přijmout skrze víru skutečnost, že tento žalostný stav se týká právě jich osobně. Musí to přijmout vírou, protože Laodiceané jsou slepí ke svému skutečnému stavu. Všichni, kdo přijmou Laodicejské poselství pro sebe samotné, budou zachráněni.

Zjevení pak pokračuje a popisuje velmi zvláštní skupinu lidí. Protože pocházejí z poslední generace, jsou to bývalí Laodiceané. Skrze víru přijali, že Laodicejské poselství je pro ně samotné a činili pokání. Bible je nazývá 144.000.

A hle, jiný anděl vystupoval od východu slunce; v ruce držel pečetidlo živého [Elohima] a mocným hlasem volal na ty čtyři anděly, jimž bylo dáno škodit zemi i moři: "Neškoďte zemi, moři ani stromoví, dokud neoznačíme služebníky našeho Boha na jejich čelech!" Pak jsem slyšel počet označených: sto čtyřiačtyřicet tisíc označených ze všech pokolení Izraele. (Zjevení 7,2-4)

Těch 144.000 se drželo rady Věrného Svědka. V lítosti vyhledali Spasitele, aby pro ně vykonal to, co sami pro sebe učinit nemohou.

Zlato, které [Yahushua] nabízí, je bez příměsi, vzácnější než zlato z Ofiru, protože to je víra a láska. Bílé roucho, které nabízí duši, je Jeho vlastní roucho spravedlnosti, a olej k pomazání je olej Jeho milosti, který dodá duchovní zrak duši, která žije v slepotě a temnu, aby mohla rozeznat mezi dílem Ducha [Yah] a duchem nepřítele. „Otevři své dveře“, říká velký Obchodník, vlastník duchovních bohatství, „a projednej svůj byznys se Mnou. To jsem Já, tvůj Vykupitel, který ti radí, abys ode Mne nakoupil.“3

Těch 144.000 je transformováno k obrazu svého Stvořitele, když přijmou zlato, bílé roucho a oční mast, které jsou mu nabízené. Bílé roucho, kterým je spravedlnost Spasitele, je zakrývá a oni jsou přijati v Milovaném. Oční mast léčí jejich hříšnou slepotu a uschopňuje je vidět a chápat božské požadavky. Zlato víry a lásky vede k plné víře v Yah slovo a úplné poslušnosti vůči božskému zákonu, motivované láskou.

usmívající se mladá ženaProto obdrží těch 144.000 zvláštní uznání v nebi.

A viděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kdo mají na čele napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce. A slyšel jsem hlas z nebe jako hukot množství vod a jako zvuk mocného hřmění; a znělo to, jako když hudebníci rozezvučí své nástroje. Zpívali novou píseň před trůnem, před těmi čtyřmi bytostmi a před starci. Nikdo nebyl schopen naučit se té písni, než těch sto čtyřicet čtyři tisíce z obyvatel země, kteří byli vykoupeni. (Zjevení 14,1-3)

Skrze úplné poddání se Spasiteli bylo těch 144.000 proměněno. Zatímco dříve byli pyšní, chlubící se svým duchovním rozpoznáváním, svými skutky a svou vlastní „spravedlností“, nyní spoléhají zcela na zásluhy Spasitele. Společně s Pavlem je jejich svědectvím: „Jsem ukřižován spolu s Yahushuou, nežiji už já, ale žije ve mně Yahushua Mesiáš. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Yahova, který si mne zamiloval a vydal Sebe samého za mne.“ (viz Galatským 2,20)

Biblický popis těchto posledních ostatků je odlišný od kterékoliv jiné skupiny dříve:

Totoť jsou ti, kteříž s ženami nejsou poskvrněni; nebo panicové jsou. Tiť jsou, jenž následují Beránka, kamž by koli šel; tiť jsou koupeni ze všech lidí, prvotiny [Yahovi] a Beránkovi. A v ústech jejich není nalezena lest; neboť jsou bez úhony před trůnem [Elohima]. (Zjevení 14,4.5.)

  1. Bibli jsou „ženy“ použity jako symbol pro ekklesia. Proto „nevěstka“ symbolizuje zkaženou ekklesia/církev, zatímco „panna“ je symbolem pro čistou ekklesia. Skutečnost, že v jejich ústech není nalezena lest, je dalším důkazem, že jejich čistota dosáhla vnitřku srdce. Vlažný Laodicean, mající „horké“ skutky, ale „studené“ srdce, je věcí minulosti.

JAHUŠUA  vysvětlil, že ústa, která mluví lest, odhalují skryté srdce, které je plné lsti:

Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka. Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy, krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství. Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka. (Marek 7,20-23)

 

Dlouho Hlas z Nebes prosil: „Zastavte se na cestách, a pohleďte, a vyptejte se na stezky staré, která jest cesta dobrá, i choďte po ní, a naleznete odpočinutí duši své.“ (Jeremiáš 6,16) Těch 144.000 to udělalo. Jejich zrak je skrze oční mast obnoven, studovali Yahuwahův Zákon a ke svému překvapení objevili mnoho oblastí zákona, které křesťanský svět prohlásil za nedůležité a odložil je stranou.

Hlavní oblastí slepoty v celém křesťanství, zahrnující každou denominaci, je otázka: Kdy konat bohoslužbu. Jakmile 144.000 prohlédne jasně božský zákon, stanou se učiteli. Milují hodně, protože jim bylo hodně odpuštěno. Věnují veškerou svou energii tomu, aby přinesli světlo těm, kteří se stále nacházejí v temnotě. Stále výše a výše pozvedávají standard pravdy.

Dílo těch 144.000 je jasně předpovězeno v Písmu:

A vzdělají od tebe zplození pustiny starodávní; 
základy od národu do pronárodu vyzdvihneš. 
I slouti budeš vzdělavatel zbořeniny, 
a napravovatel stezek k bydlení.

Jestliže odvrátíš od Sabatu nohu svou, 
abys nevykonával líbosti své v den svatý můj, 
anobrž nazůveš-li Sabat rozkoší, a svatým Yahuwahovým slavným, 
a budeš-li ho slaviti tak, abys nečinil cest svých, 
ani vykonával, co by se líbilo, ani nemluvil slova:

Tehdy rozkoš míti budeš v Yah, a uvedu tě na vysoká místa země, 
a způsobím to, abys užíval dědictví Jákoba otce svého; 
nebo ústa Yah mluvila.

(Izaiáš 58,12-14)


Toto svaté dílo bylo předpovězeno Yahushuou samým krátce před Jeho smrtí v době Jeho proměnění. (viz Matouš 17,1-13) Učedníci byli zmateni. Oni věřili, že Yahushua je Mesiáš, ale právě viděli Eliáše, jak s Ním mluví! Ptali se Ho: „Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti?“ (Matouš 17,10)

Yahushuova odpověď má dvojí význam. Nejprve se podíval do budoucnosti k těm 144.000, mluvě o budoucnosti, ujistil učedníky: „Eliáš [Elijah] zajisté přijde prve a napraví všecky věci.“ (verš 11) Těch 144.000 vykonává dílo Eliášovo. Vyzdvižením božského zákona a vyzýváním všech k pokání a návratu k uctívání Elohima Nebes v Jeho svaté dny jsou typem EliJAHU .

Pak se Yahushua obrátil k minulosti a pokračoval: „Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. . . . Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli.“ (Matouš 17,12-13)

Jako těch 144.000, i Jan Křtitel byl typem Eliáše, konal dílo Eliášovo, když volal lidi k pokání a poslušnosti vůči božskému Zákonu.

Mojžíš s Desaterem přikázání

Použito s povolením od  Darrel Tank, darreltank.com.

Proroctví, na které se učedníci odvolávali, když se ptali na Eliášův příchod před zjevením Mesiáše, se nachází v Malachiáši 4. Je to poslední proroctví Starého Zákona a nachází se v posledních verších poslední kapitoly této poslední knihy:

Pamatujtež na zákon Mojžíše služebníka mého, jemuž jsem přikázal na Orébě přednesti všemu Izraeli ustanovení a soudy. Aj, já pošli vám Eliáše proroka, prvé nežli přijde den [Yahuwahův] veliký a hrozný, aby obrátil srdce otců k synům, a srdce synů k otcům jejich, abych přijda, neranil země prokletím. (Malachiáš 4,4-6)

Umístění tohoto proroctví, poslední slova zaznamenaná ve Starém Zákoně, napovídají, že tato výstraha je nanejvýš důležitá. Instrukce „Pamatujte na zákon Mojžíše“ napovídá, že něco bylo zapomenuto. Proroctví Izaiáše 58, citované dříve, spojuje dílo obnovení, které vykonává těch 144.000, se Sabatem. Ale jedná se o daleko více než jen týdenní sedmý den Sabat.

„Zákon Mojžíšův“ zahrnuje psaný zákon stejně jako uctívání Stvořitele ve všechny Jeho svaté dny.

„A dal jsem jim ustanovení svá, a soudy své v známost jsem jim uvedl, ješto činil-li by je kdo, jistě že by živ byl skrze ně. Nadto i Sabaty své vydal jsem jim, aby byly na znamení mezi mnou a mezi nimi, aby znali, že já [Yahuwah] jsem posvětitel jejich.

Ale dům Izraelský zpurně se postavovali proti mně . . .  v ustanoveních Mých nechodili, a soudy mými pohrdli, ješto činil-li by je kdo, jistě že by živ byl skrze ně; též Sabaty mé poškvrnili náramně.

A řekl jsem synům jejich . . . : V ustanoveních otců svých nechoďte, a soudů jejich neostříhejte, a ukydanými bohy jejich se nepoškvrňujte. Já jsem [Yahuwah váš Elohim], v ustanoveních Mých choďte, a soudů Mých ostříhejte, a čiňte je. Též Sabaty Mé svěťte, i budou na znamení mezi Mnou a vámi, aby známé bylo, že já jsem [Yahuwah váš Elohim].“ (Ezechiel 20,11-13. 18-20)

Znamení mezi Yahuwahem a Jeho lidem není jen sedmý den Sabat. V tomto znamení je zahrnuto také zachovávání všech svátků, které jsou součástí psaného zákona. Tyto svátky jsou popsány v Leviticus 23 a hned prvním jmenovaným svátkem je sedmý den Sabat.

Do angličtiny přeložené slovo „Sabbath“ (v češtině sobota), pochází z jednoho ze dvou hebrejských slov: shabbâth (#7676) a shabbâthôwn (#7677).

Shabbâth (#7676) Shabbath, jako podstatné jméno, znamená “sabat”  . . .“sabbath” bylo smluvní znamení [Elohimova] panování nad stvořením. Zachováváním „sabbath“ Izrael vyznával, že jsou [Elohimovým] vykoupeným lidem, subjektem Jeho panování a poslušným celého Jeho zákona.

shabbâthôwn (#7677)  sabatismus nebo zvláštní svátek: - odpočinek, sabbath4

Obě slova jsou střídavě používána v Leviticus 23.

Křesťanský svět prohlásil Zákon Yahuwahův za neplatný, když odstranil čtvrté přikázání, které přikazuje světit sedmý den týdne. Dokonce i Sabatisté sedmého dne přestoupili tento božský zákon, když tvrdí, že každoroční svátky, roční „sabaty“, byly jaksi „odstraněny“ na kříži.

Těch 144.000 nejsou přestupníci zákona. Oni zachovávají zákon. Drželi se rady Věrného Svědka a nakoupili od Něj zlato víry a lásky, bílé roucho Jeho spravedlnosti a božskou oční mast, vidí neustálou platnost všeho z božského zákona. Oni „pamatují na Zákon Mojžíše, [Yahuwahova] služebníka, s ustanoveními a soudy“. Oni uctívají Stvořitele v sedmý den Sabat a jako svatý čas oddělili i roční svátky.

člověk studovat BibliSedmý den Sabat a roční svátky jsou všechno „svátky Yahuwahovy“. Ty náleží Jemu. Těch 144.000 prokazuje hloubku očištění, které nastalo v jejich srdcích, dokonalým zachováváním božského zákona. Oni jsou pannami, nemajícími žádnou lest ve svých ústech. Vyvyšují božský zákon a tak jako to dělal Jan Křtitel a Eliáš před ním, snaží se vést druhé k pokání a poslušnosti vůči svatému, božskému zákonu.

Yahushua, ten „Druhý Adam“, dokonale zachovával božský zákon skrze víru ve Svého Otce. Těch 144.000, co by metaforická „Nevěsta Kristova“, jsou v tomtéž smyslu „Druhou Evou“. Skrze naprosté oddání se vůli Yahuwahově a víru ve svého Spasitele, i oni dokonale zachovávají božský zákon. To není vykonáno v jejich vlastní síle, ale skrze víru v Yahushuu.

Lidská „víra“ není dostačující. Všichni, kdo zvítězí, tak učiní skrze víru Yahushuovu, protože jen Jeho víra byla přezkoušena a pročištěna skrze ohně utrpení. Yahushuova víra je zlatem přezkoušeným v ohni.

A uslyšel jsem hlas veliký, řkoucí na nebi: „Nyní stalo se spasení, a moc, i království [Elohima] našeho, a moc Krista jeho; nebo svržen jest žalobník bratří našich, kterýž žaloval na ně před obličejem [Elohima] našeho dnem i nocí. Ale oni zvítězili nad ním skrze krev Beránka, a skrze slovo svědectví svého.“ (Zjevení 12,10.11)

„Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázání [Elohimových] a víry [Yahushuovy].“ (Zjevení 14,12) Těch 144.000 se stane dokonalými zachovavateli Zákona, protože dovolí Yahushuovi, aby žil v nich a skrze ně.

Těch 144.000, jako obnovitelé zbořenin učiněných v božském zákoně, dokonale zachovávají zákon skrze víru Yahushuovu. Pamatují na Zákon Mojžíše a uctívají Stvořitele v Jeho týdenní Sabaty, stejně jako v Jeho roční svátky. Dbali na radu Věrného Svědka k Laodicejským, jejich srdce byla proměněna k božskému obrazu a jsou připraveni být partnery Yahushui, dědici Království Nebes.

Nyní, když nabídka milosti ještě trvá, rozhodni se, že se zcela odevzdáš do vůle Yahuwahovy. Zvol si dnes být mezi těmi 144.000. Spoj se s bratry a sestrami na celém světa ve vyzdvižení Yahova zákona a poctění Stvořitele skrze uctívání Ho ve všechny Jeho svaté dny.A SMLOUVU- (OBŘÍSKA)

Projekt "AUTOBUS"

autobus

Copyright © 2018 Seven Roses o.p.s.. All Right Reserve.